Čerstvé bylinky jsou v kuchyni k nezaplacení, ovšem takový „luxus“ si bohužel můžeme dopřát pouze během letní sezony. V zimě si musíme vystačit s bylinkami sušenými či mraženými, případně naloženými třeba v oleji. Jak je správně konzervovat, aby si uchovaly své typické aroma a nepřišly o cenné vlastnosti, si povíme v následujících řádcích.
Krok za krokem
Základem ke správné konzervaci bylinek je sklizeň v optimální době. Velmi totiž záleží nejen na tom, v jaké vegetační fázi bylinku právě ustřihneme, ale dokonce i na denní době. Nejvyšší obsah éterických olejů a dalších důležitých látek se v rostlině nachází v ranních a dopoledních hodinách za slunného počasí, už v poledne je však jejich množství výrazně nižší.
Nadzemní části sklízíme ideálně v době těsně před rozkvětem, kdy má již bylinka nasazená poupata – tehdy se totiž vyznačuje nejintenzivnějším aroma. Se sklizní stonků si pospěšte, než zcela zdřevnatí. V případě slizně semen pak vyčkejte na období, kdy začnou hnědnout, ale ještě se zcela neuvolnila z plodů. Poté uřízněte stonky, bylinky zavěste a nechte semena dozrát do okamžiku, kdy je bude možné snadno uvolnit.
Sušení
Pravděpodobně vůbec nejstarším a také nejpřirozenějším způsobem dlouhodobého uchovávání potravin je sušení. V případě bylinek se jedná o více než optimální metodu, v drtivé většině případů si bylinky totiž zachovají své typické chuťové i aromatické vlastnosti a následně je lze využívat jak v kuchyni, tak k přípravě léčivých odvarů. K sušení jsou vhodné jak listy či květy, tak semena.
Navíc není potřeba žádné speciální vybavení (ačkoliv na trhu jsou k dostání speciální sušičky) – všechno za nás totiž zařídí sluníčko.
Svazek čerstvě utržených bylinek (které nikdy neoplachujeme!) zavěsíme hlavou dolů na dostatečně vzdušné místo nebo jednotlivé rostlinky můžeme rozložit na vodorovnou podložku s papírem. Zhruba za dva až tři dny bylinky vyschnou natolik, že je bude možné prsty rozdrolit. Následně oddělíme listy od stonků a uložíme do pevně uzavřené nádoby, kterou umístíme do sucha a temna.
Nejvhodnějšími k sušení jsou obecně bylinky z čeledi hluchavkovitých, například levandule, majoránka, oregano, máta, šalvěj, tymián nebo meduňka.
Mražení bylinek
Některé bylinky je vhodnější zmrazit, neboť během sušení vyprchá jejich aroma. Po zmražení sice přijdou o svou dekorativní funkci, ovšem budou nadále dobře sloužit jako surovina pro řadu studených i teplých pokrmů. Mražením nepřicházejí o své cenné vlastnosti, částečně se však mění jejich chuť a barva. Zmrazit můžeme víceméně každou bylinku, nejčastěji se však tímto způsobem konzervují pažitka, petržel, bazalka nebo majoránka.
Bylinky v oleji
Další možností, jak si vytvořit zásoby bylinek na zimu, je naložit je do oleje (typicky bazalka, ale víceméně všechny druhy) nebo octa (zejména máta, tymián či brutnák), případně z nich vytvořit pesto (opět bazalka, ale i rukola a další).
