Ochrana stálezelených rostlin před mrazem

Letnění většině stálezelených rostlin nesmírné prospívá. Někdy možná až příliš – to když zjistíte, že se vám přerostlá dracéna nebo fíkus už na zimu nevejdou do obýváku. Radikální řez nemusí vyhovovat všem druhům – zbývá tedy vyrobit opravdu důkladnou ochranu před mrazem.

Jak ochránit rostliny před mrazem? Začněte od kořenů

Na začátek je nutno poznamenat, že většině rostlin nevadí mráz jako takový. Listy či výhonky spálené příliš nízkými teplotami snadno zjara nahradí nové. Tím skutečným problémem je kompletní promrznutí celé rostliny včetně kořenů, ke kterému v přenosné nádobě dochází velmi snadno.

Před mrazem ochrání listy rostlin netkaná textiliePokud je to možné, měly byste rostliny ponechané celý rok venku pěstovat přímo ve volné půdě. Ocení to například citrusy, různé druhy palem nebo oleandry. Před zimou stačí zakrýt půdu okolo vrstvou jehličí, zbytek rostliny netkanou textilií a občas přiměřeně zalít.

U rostlin v přenosných nádobách bývá situace složitější. Nejdříve je nutné ochránit před mrazem samotný květináč nebo truhlík. Celou nádobu proto důkladně obalte izolačním materiálem – použít můžete například slámu, bublinkovou fólii nebo obyčejnou pytlovinu. Nezapomeňte ani na spodní stranu květináče – promrznutí od země nebývá výjimkou.

Listy, větve, pupeny aneb ochrana na míru

Začneme u kmínků malých stromků (fíkus, oleandr, ibišek apod.). Přežití kmínku je hned po kořenech pro další vývoj rostliny klíčové. Zatímco přemrzlé listy umí rostlina celkem jednoduše nahradit, může i částečné poškození kmínku být pro rostlinu fatální. Kmínky je nutné obalit opravdu pečlivě nejlépe pruhem pěnové izolace (např. izolace na vodovodní trubky) nebo v případě nouze silnější vrstvou molitanu. Ochranu upevníme na kmínku v několika místech drátkem nebo provázkem. Konec izolace by měl dosedat až k zemině a měla by ho překrývat izolační ochrana nádoby.

Neméně důležitá je ochrana koruny rostliny. Dlouhé listy u rostlin typu dracéna je nutné nejprve opatrně svázat k sobě, a pak teprve tepelně izolovat samotnou korunu. Na to se nejlépe hodí netkaná textilie, kterou upevníme za pomoci provázku pod začátkem koruny. Při zakrývání je třeba myslet na to, že textilii budete nejspíše častěji odstraňovat (v teplých zimních dnech mohou pod textilií propuknout zákeřné houbové choroby).

U rostlin se středovou růžicí, pupenem nebo srdíčkem je třeba myslet při ochraně koruny také na ně. Přes střed rostliny jednoduše položíme uschlé listy nebo není-li to možné, ustřižený čtvereček netkané textilie a pak teprve zabalíme celou rostlinu.

Sucho zabíjí stejně spolehlivě jako mráz

I v době vegetačního klidu mohou rostliny trpět žízní. Vlivem okolní teploty dochází k výparům vody z listů i půdy. Vláhu je proto nutné pravidelně doplňovat a to vždy, když okolní teploty vystoupají nad nulu. Zaléváme jen mírně, aby nedošlo k přemokření půdy – následné promrznutí by pro kořeny mohlo být fatální.

Dopady nízkých okolních teplot a nadměrných výparů vody můžeme částečně omezit utvořením tzv. mikroklimatu. Rostliny v květináčích proto umístíme nejlépe k závětrné stěně domu a naskládáme je co nejblíže k sobě. Už pět nebo šest velkých rostlin postavených k sobě může teplotu svého bezprostředního okolí zvýšit o dva až tři cenné stupně! Květináče stojící na betonu ještě pro jistotu podložte dřevěnou deskou nebo další vrstvou izolace.

Takto zaopatřené rostliny přežijí venku i poměrně tuhou zimu. Jen v případě déle trvajících třeskutých mrazů s teplou i ve dne hluboko pod bodem mrazu je dobré zvážit přechodné přesunutí choulostivějších rostlin do chodby nebo sklepa.

Líbí se vám článek? Doporučte jej ostatním: