Kolumbova objevitelská cesta do Mexika přinesla na náš kontinent kulaté červené plody, které Aztékové nazývali jménem „tomatl“. Dnes si bez rajčat náš jídelníček neumíme představit.
Co rajčata potřebují
V našich podmínkách většina zahrádkářů pěstuje rajčata ze sazenic. Na záhon či do skleníku se vysazují v polovině května, kdy pominou poslední mrazivé dny.
Všeobecně platí, že rajčata jsou poměrně náročná na výživu. Při přípravě půdy zapravíme do hloubky nejméně 30 cm dávku dobře zetleného hnoje nebo kompostu, rostliny totiž hluboko koření a potřebují velké množství živin.
Kromě základních prvků jako je dusík, fosfor a draslík je pro rajčata důležitý mikroelement bór. Na jeho nedostatek rajčata reagují tak, že se listy stáčejí a jsou světlé. Deficit se dá vyrovnat hnojením boraxem v dávce 2,5 gramu na metr čtvereční nebo postřikem na list 0,2% roztokem boraxu.
Pokud pěstujeme kromě rajčat i bulvový celer, bude z nich ideální dvojice. Celer má stejné nároky na výživu a podle pravidel permakultury oběma plodinám „spolužití“ na jednom záhonu velmi prospívá.
Všechny typy rajčat vyžadují důkladnou závlahu a mulčování. V suchých podmínkách spotřebuje jedna rostlina až jedenáct litrů vody.
Na co nezapomenout
- Vlhkost vzduchu podporuje opylení a násadu květů. Optimální hodnota je 70 až 80 %.
- Spodní závlaha zabraňuje šíření plísní a houbových chorob.
- Tyčková rajčata potřebují oporu. Spirálové tyčky usnadňují vyvazování.
- Vylamování postranních výhonů podporuje u tyčkových rajčat násadu a velikost plodů.
- U keříčkových rajčat postranní výhony neodstraňujeme. Můžeme však zaštípnutím podpořit rozvětvení.
Tyčková nebo keříčková?
Návod pro výběr odrůdy záleží na způsobu pěstování. Tyčková rajčata se většinou pěstují venku, ve fóliáku, nebo skleníku. Nižší keříčková a zakrslá rajčata se uplatní na záhoně či v nádobách.
Tyčková rajčata dorůstají někdy velikosti až dvou a půl metru a vytvářejí mohutné vedlejší výhony, které je nutné vyštipovat. Koncem léta odřízneme terminální vrchol za dvěma listy nad posledním květenstvím, tím podpoříme narůstání založených plodů a jejich dozrávání.
Stále oblíbenou odrůdou je klasické Stupické polní rané a široký výběr hybridů F1, například Toro, Tipo, Start. Tornádo nebo takzvané biftekové rajče s masitými velkými plody Beefmaster. Novinkou pro letošní sezónu je tyčkové rajče s protáhlými oválnými plody S. Marzano Gigante 3, vhodné pro kuchyňské zpracování na protlaky a kečupy.
Keříčkové odrůdy rajčat
Nízké typy ukončují růst dříve než typy vysoké a jejich stonky končí vždy květenstvím. U nich platí, že se postranní výhony pouze zaštipují, a tím se podpoří rozvětvení a větší násada plodů. Ze série letošních novinek můžete vyzkoušet výnosné hybridy Semaking F1, Semapeel F1 nebo Semalate F1.
Co rajčatům škodí
Napadení rostlin chorobami a škůdci závisí na mnoha rozličných faktorech, mezi než patří harmonická výživa, výběr odrůdy či rozmary počasí.
V chladných a deštivých létech nejčastěji pěstitele rajčat trápí houbová choroba plíseň rajčete. Vyskytuje se v době s vydatnějšími srážkami nebo s vysokou vzdušnou vlhkostí a při střídání teplot. Prevence spočívá v pěstování rajčat na dostatečně osluněných místech a častém větrání. Pokud se choroba vyskytne, ošetříme porost rajčat měďnatými přípravky zhruba od poloviny července.
Další nepříjemnou chorobou je bakteriální vadnutí rajčete. Prvním nápadným příznakem je náhlé vadnutí jednotlivých lístků na jedné straně. Lístky postupně usychají a hnědnou. Následuje vadnutí a usychání celých listů, postupně pak i celých rostlin. Choroba se šíří zejména semenem, ve kterých bakterie přetrvávají. Na kratší vzdálenosti se šíří infikovanými rostlinnými zbytky nebo mechanicky (např. při vyštipování). Jedinou prevencí je používání osiva ze zdravých porostů a desinfekce rukou a nářadí při vyštipování bočních výhonů.
V minulých létech se často pěstitelé dotazovali, co způsobuje částečně vpadlé a ostře ohraničené skvrny na plodech, která jsou nejprve šedě zelené, vodnaté, později suché, tmavé až černé. Jedná se o fyziologickou poruchu nekrózu rajčete. Příčinou je nedostatek přijatelného vápníku, způsobený zejména nedostatečnou a nepravidelnou závlahou, a nevyváženou výživou. Při prvních příznacích je možné provést listovou aplikaci hnojiva Borosal Forte, nejpozději však dva týdny před sklizní.
Proč lékaři doporučuji jíst rajčata
Jednoduše proto, že povzbuzují apetit a zažívání a brzdí růst choroboplodných bakterií včetně střevního traktu.
Kromě srdečně-cévních chorob pravidelná konzumace rajčat pomáhá při léčení různých poruch trávení a při redukčních dietách slouží jako odvodňovací prostředek.
Hlavní léčivou sílu rajčat zajišťuje ideální kombinace betakarotenu, vitamínu C a lykopenu.
Lykopen je silný antioxidant, který rajčatům dává jejich krásnou červenou barvu ale hlavně zabraňuje růstu rakovinových buněk. Tato látka se však lépe uvolňuje a její množství paradoxně roste po tepelné úpravě. Nejlepší je, pokud jsou rajčata připravena v kombinaci s olivovým olejem, který zlepšuje celkové vstřebávání antioxidantu.
Foto: garden, rekordní úroda v tomto roce z fotobanky www.pixmac.cz