Cibuloviny patří k cenné skupině rostlin, které nás provázejí celý konec léta i začátek podzimu. Nyní se většina z nich již uložila k zimnímu spánku a záleží jen na nás, jaký odpočinek jim dopřejeme.
Pokud těmto krasavicím věnujeme pravidelnou pozornost, měli bychom už mít cibulky mečíků, jiřinek, begonií, tulipánů a drobných cibulovin již zavěšené pod střechou nebo na jiném chráněném, ale vzdušném místě, kde dostatečně proschnout a vyzrají. Je však třeba zaměřit pozornost také na cibule begónií, montbrécií a tygrídii, které po vyjmutí z půdy necháme zaschnout, očistíme je a podle druhů uložíme do tmavé a nevytápěné místnosti. S vyjmutím jiřin a begónií vždy počkáme, dokud nepřijde první mráz, a pak postupujeme stejným způsobem.
Cibuloviny sázíme postupně
Září je hlavním obdobím výsadby jarních cibulovin. Hned na začátku měsíce se pustíme do sázení narcisů, které potřebují k úspěšnému zakořenění teplejší půdu. Ve druhé polovině září pak dojde řada především na botanické druhy tulipánů, krokusy a další drobné cibuloviny. Vzpomeňme například na bledule a sněženky, ladoňky a ladoničky, talovíny, cibulnaté kosatečky, modřence, puškinie či kandíky. Na konci měsíce pak sázíme zahradní tulipány, hyacinty a lilie, které však můžeme podle druhů sázet až do začátku listopadu.
Kam s nimi?
Tulipány a narcisy se budou nejlépe vyjímat, když je zasadíme podle druhů ve větším množství na společný záhon, kde nejlépe vyniknou. Obvykle je roztřídíme podle druhu nebo odrůdy do velkých nebo menších skupin, které budou vzájemně ladit podle období kvetení a barvy květů.
Sněženky nebo modřence určitě vyniknou někde na skalce, ale můžeme je také umístit pod keři nebo světlými dřevinami. Zde se budou vyjímat i ostatní drobné cibuloviny, jako je talovín, ladoňka, šafrán nebo řebčík kostkovaný. Další možností je vysadit cibuloviny do nádob, které až přijde čas, zapustíme do země na nejatraktivnějším místě v zahradě. Může to být i v zastíněné části zahrady, kde by se těmto rostlinám trvale nedařilo. Nádoby s rostlinami je pak možné obměňovat podle doby kvetení.
Jak hluboko?
Cibulovinám většinou vyhovuje slunečné místo či mírný polostín. Pozornost věnujeme přípravě půdy, kdy záhon hluboko zryjeme a prohnojíme rozleželým kompostem. Můžeme přidat i trochu rašeliny a vše promíchat s pískem. Cibule sázíme zhruba do hloubky, která se rovná trojnásobku jejich výšky. V praxi to vypadá tak, že drobné cibuloviny sázíme šest až osm centimetrů cm hluboko a pro větší vyhloubíme jamku kolem dvanácti až patnácti centimetrů. Při výsadbě hyacintů věnujme pozornost kvalitě půdy, která nesmí být těžká, ale naopak dobře propustná s dostatečným množstvím humusu. Choulostivé na půdní podmínky jsou i některé druhy lilií, především asijské, které nesnášejí přemokření a jsou vděčné za přídavek písku na dně jamky.