Vánoce ve světě

Jiná země, odlišné zvyky, tradice a štědrovečerní jídla. Pojďte s námi nahlédnout do vánočních domovů k nedalekým sousedům, ale i k protinožcům.

Vánoce za humny

Rakušané, stejně jako němečtí sousedé, slaví Vánoce jako my. Zdobí stromeček, okna i celé ulice, s náležitým předstihem pečou nadýchané štoly, aby se pěkně rozležely, a na ulici si s chutí dají vánoční punč. Před svátky si vzájemně popřejí „šťastné a veselé“, a obdarovávají se čokoládovým prasátkem či kominíčkem, symbolizující štěstí, což je u nás spíše novoročním zvykem.

Hlavním štědrovečerním jídlem je křehoučký vídeňský řízek s bramborovým salátem či dozlatova upečená kachna s bramborovým knedlíkem a červeným zelím. Vánoce pro většinu Rakušanů končí až na Tři krále, ale Vídeň má vždy připravenu jednu opravdovou lahůdku. Slavný novoroční koncert vídeňských filharmoniků v neméně slavném Svatoštěpánském dómu v historické části města, kam se sjíždějí posluchači vážné hudby z celého světa. A jestli vám cesta do Vídně nevyjde, nevadí, naše televize novoroční koncert vždy přenáší v přímém přenosu.

V Belgii se slaví Vánoce hned dvakrát. Poprvé šestého prosince na Mikuláše a pak opět na Štědrý den, který je však o den později než u nás. Na svatého Mikuláše dostávají belgické děti hračky, čokolády a sladkosti od Pere Noela, což v překladu znamená Otec Vánoc a je to jakási obdoba našeho Ježíška. Na Štědrý den, je pak pod stromečkem čekají praktické dárky, jako například oblečení, školní potřeby, vybavení na zimní sporty, zkrátka potřebné věci.

A co se týče vánoční nálady, ta na Belgičany dýchá na každém kroku již od adventu. Navštěvují překrásné vánoční trhy, které nezřídka končí až po novém roce. Velmi populární jsou i festivaly ledových soch, z nichž nejkrásnější je každoročně pořádaný festival na hlavním nádraží v Bruggách. Letošní téma je lákavé, pohádkový svět plný postaviček podle kreslené pohádky Zimní království W.Disneye, ožil již v listopadu a trvá až do pátého ledna. Otevřeno je i na Vánoce a Nový rok, takže máte-li chuť a čas, vydejte se do Belgie prožít sváteční dobrodružství. A když vám bude zima, zahřejete se u ledového baru voňavým vánočním čajem s mlékem a skořicí a citrónovou kůrou nebo si dejte u stánku vydatnou masovou tradiční polévkou hachepot, bez nichž by belgické Vánoce nebyly těmi pravými svátky.

Vánoce po italsku

Hromada jídla a velká rodina pěkně pohromadě, to je typický obrázek italských Vánoc. Vánoční „advent“ v Itálii začíná až 18. prosince a končí v lednu na svátek Tří králů. Často se na Štědrý den ještě pracuje a stromeček se zdobí až večer, proto opravdové vánoční svátky začínají až obědem na Boží hod po papežově požehnání u vatikánského betléma. Jako slavnostní pokrm se podávají tortelliny polité smetanovou omáčkou a pečené jehně, jinde je zvykem jíst rybu, ale nikdy nesmí chybět jemná bábovka Panettone ve tvaru hvězdy, s rozinkami a kandovaným ovocem.

Na dárky si však děti musí počkat až na ráno 7. ledna, kdy jim je naděluje laskavá stařenka La Befana. Podle legendy se stařenka přidala k výpravě Tří králů, kteří měli namířeno do Betléma. Po cestě se však ztratila a cestu prý hledá dodnes, při níž hodné děti odměňuje dárky a zlobivým dává jen kousky uhlí.

Vánoce pod rovníkem

Bílé Vánoce, to je jediný jev, který na jižní polokouli nikdo nikdy nezažije. Zkrátka a dobře, na jihu je v té době léto v plném proudu. Přesto například v rovníkové Africe lidé zdobí stromky stejně jako Američané či Angličané, zpívají koledy a chodí na mši. Koloniální vliv se prostě nezapře. A je to znát i na vánočním menu, jen s tím rozdílem, že jídlo se často připravuje a konzumuje na pláži., kde se sejde celá rodina, příbuzní a známí.

V Keni se.na Štědrý den připravuje krůtí nebo kachní rostbíf, pečené selátko se žlutou rýží, rozinkami a hromadou zeleniny a nechybí ani nějaká sladkost. Nejčastěji to bývá vánoční pudink podle anglického receptu či tradiční Malva pudink. Kdo jej někdy ochutnal uzná, že jihoafrický moučník je božskou manou, lehkým dezertem s nadýchaným krémem, který se připravuje podle následujícího receptu:

Vánoční Malva pudink

Na těsto potřebujeme: 300 g hladké mouky, 2 vejce, 2 polévkové lžíce meruňkového džemu, 200 g třtinového cukru, 3 lžičky jedlé sody, 2 lžičky kypřícího prášku do pečiva, 1 lžičku soli 2 vrchovaté polévkové lžíce rozpuštěného másla, 2 lžičky balsamicového octa a 1,5 dcl mléka.

Na krém si připravíme: 400 ml šlehačky, 200 g másla, 200 až 250 g moučkového cukru, 4 lžičky vanilkové esence nebo vanilkový lusk

Cukr a vejce utřeme do pěny, přidáme meruňkový džem, mouku, sodu a prášek do pečiva. Pak přijde na řadu rozpuštěné máslo, ocet a mléko. Vše lehce promícháme, asi tak jako těsto na litý perník, a nalijeme do máslem vymazané formy z varného skla, přikryjeme poklicí nebo alobalem a vložíme do předehřáté trouby na 180 °C, kde pudink pečeme minimálně hodinu. Během pečení troubu neotevíráme, protože těsto by takzvaně „spadlo“. Zda je pudink dobře propečený, vyzkoušíme špejlí.

Než se pudink upeče, připravíme si krém: V rendlíku rozpustíme máslo, přidáme šlehačku, moučkový cukr a vanilkovou esenci (můžeme použít i dřeň z čerstvého vanilkového lusku, pak bude krém voňavější). Krém nevaříme, jen všechny přísady důkladně promícháme a dáme stranou.

Hotový pudink z formy vyklopíme a přelijeme krémem, který se má do těsta pořádně vsáknout, a pokud nějaký krém zbude, přelijeme jím pudink těsně před podáváním.

Líbí se vám článek? Doporučte jej ostatním:

Tento web používá soubory cookies. Používáním webu s tím souhlasíte. Podrobnosti

Do vašeho počítače mohou být během používání tohoto webu dočasně uloženy soubory cookies. Pomáhají nám analyzovat návštěvnost, zobrazovat personalizované reklamy, nebo vám usnadnit používání některých služeb webu. Cookies jsou používány výhradně za účelem zkvalitňování služeb a nejsou nijak nebezpečné. Účelem této zprávy je splnění povinnosti informovat Vás, že cookies jsou nezbytnou součástí tohoto webu a jeho používáním s tím souhlasíte. Po stisknutí tlačítka „rozumím“ Vás následující rok tato zpráva nebude znovu obtěžovat.

Zavřít