Vánoce ve světě

Jiná země, odlišné zvyky, tradice a štědrovečerní jídla. Pojďte s námi nahlédnout do vánočních domovů k nedalekým sousedům, ale i k protinožcům.

Vánoce za humny

Rakušané, stejně jako němečtí sousedé, slaví Vánoce jako my. Zdobí stromeček, okna i celé ulice, s náležitým předstihem pečou nadýchané štoly, aby se pěkně rozležely, a na ulici si s chutí dají vánoční punč. Před svátky si vzájemně popřejí „šťastné a veselé“, a obdarovávají se čokoládovým prasátkem či kominíčkem, symbolizující štěstí, což je u nás spíše novoročním zvykem.

Hlavním štědrovečerním jídlem je křehoučký vídeňský řízek s bramborovým salátem či dozlatova upečená kachna s bramborovým knedlíkem a červeným zelím. Vánoce pro většinu Rakušanů končí až na Tři krále, ale Vídeň má vždy připravenu jednu opravdovou lahůdku. Slavný novoroční koncert vídeňských filharmoniků v neméně slavném Svatoštěpánském dómu v historické části města, kam se sjíždějí posluchači vážné hudby z celého světa. A jestli vám cesta do Vídně nevyjde, nevadí, naše televize novoroční koncert vždy přenáší v přímém přenosu.

V Belgii se slaví Vánoce hned dvakrát. Poprvé šestého prosince na Mikuláše a pak opět na Štědrý den, který je však o den později než u nás. Na svatého Mikuláše dostávají belgické děti hračky, čokolády a sladkosti od Pere Noela, což v překladu znamená Otec Vánoc a je to jakási obdoba našeho Ježíška. Na Štědrý den, je pak pod stromečkem čekají praktické dárky, jako například oblečení, školní potřeby, vybavení na zimní sporty, zkrátka potřebné věci.

A co se týče vánoční nálady, ta na Belgičany dýchá na každém kroku již od adventu. Navštěvují překrásné vánoční trhy, které nezřídka končí až po novém roce. Velmi populární jsou i festivaly ledových soch, z nichž nejkrásnější je každoročně pořádaný festival na hlavním nádraží v Bruggách. Letošní téma je lákavé, pohádkový svět plný postaviček podle kreslené pohádky Zimní království W.Disneye, ožil již v listopadu a trvá až do pátého ledna. Otevřeno je i na Vánoce a Nový rok, takže máte-li chuť a čas, vydejte se do Belgie prožít sváteční dobrodružství. A když vám bude zima, zahřejete se u ledového baru voňavým vánočním čajem s mlékem a skořicí a citrónovou kůrou nebo si dejte u stánku vydatnou masovou tradiční polévkou hachepot, bez nichž by belgické Vánoce nebyly těmi pravými svátky.

Vánoce po italsku

Hromada jídla a velká rodina pěkně pohromadě, to je typický obrázek italských Vánoc. Vánoční „advent“ v Itálii začíná až 18. prosince a končí v lednu na svátek Tří králů. Často se na Štědrý den ještě pracuje a stromeček se zdobí až večer, proto opravdové vánoční svátky začínají až obědem na Boží hod po papežově požehnání u vatikánského betléma. Jako slavnostní pokrm se podávají tortelliny polité smetanovou omáčkou a pečené jehně, jinde je zvykem jíst rybu, ale nikdy nesmí chybět jemná bábovka Panettone ve tvaru hvězdy, s rozinkami a kandovaným ovocem.

Na dárky si však děti musí počkat až na ráno 7. ledna, kdy jim je naděluje laskavá stařenka La Befana. Podle legendy se stařenka přidala k výpravě Tří králů, kteří měli namířeno do Betléma. Po cestě se však ztratila a cestu prý hledá dodnes, při níž hodné děti odměňuje dárky a zlobivým dává jen kousky uhlí.

Vánoce pod rovníkem

Bílé Vánoce, to je jediný jev, který na jižní polokouli nikdo nikdy nezažije. Zkrátka a dobře, na jihu je v té době léto v plném proudu. Přesto například v rovníkové Africe lidé zdobí stromky stejně jako Američané či Angličané, zpívají koledy a chodí na mši. Koloniální vliv se prostě nezapře. A je to znát i na vánočním menu, jen s tím rozdílem, že jídlo se často připravuje a konzumuje na pláži., kde se sejde celá rodina, příbuzní a známí.

V Keni se.na Štědrý den připravuje krůtí nebo kachní rostbíf, pečené selátko se žlutou rýží, rozinkami a hromadou zeleniny a nechybí ani nějaká sladkost. Nejčastěji to bývá vánoční pudink podle anglického receptu či tradiční Malva pudink. Kdo jej někdy ochutnal uzná, že jihoafrický moučník je božskou manou, lehkým dezertem s nadýchaným krémem, který se připravuje podle následujícího receptu:

Vánoční Malva pudink

Na těsto potřebujeme: 300 g hladké mouky, 2 vejce, 2 polévkové lžíce meruňkového džemu, 200 g třtinového cukru, 3 lžičky jedlé sody, 2 lžičky kypřícího prášku do pečiva, 1 lžičku soli 2 vrchovaté polévkové lžíce rozpuštěného másla, 2 lžičky balsamicového octa a 1,5 dcl mléka.

Na krém si připravíme: 400 ml šlehačky, 200 g másla, 200 až 250 g moučkového cukru, 4 lžičky vanilkové esence nebo vanilkový lusk

Cukr a vejce utřeme do pěny, přidáme meruňkový džem, mouku, sodu a prášek do pečiva. Pak přijde na řadu rozpuštěné máslo, ocet a mléko. Vše lehce promícháme, asi tak jako těsto na litý perník, a nalijeme do máslem vymazané formy z varného skla, přikryjeme poklicí nebo alobalem a vložíme do předehřáté trouby na 180 °C, kde pudink pečeme minimálně hodinu. Během pečení troubu neotevíráme, protože těsto by takzvaně „spadlo“. Zda je pudink dobře propečený, vyzkoušíme špejlí.

Než se pudink upeče, připravíme si krém: V rendlíku rozpustíme máslo, přidáme šlehačku, moučkový cukr a vanilkovou esenci (můžeme použít i dřeň z čerstvého vanilkového lusku, pak bude krém voňavější). Krém nevaříme, jen všechny přísady důkladně promícháme a dáme stranou.

Hotový pudink z formy vyklopíme a přelijeme krémem, který se má do těsta pořádně vsáknout, a pokud nějaký krém zbude, přelijeme jím pudink těsně před podáváním.

Líbí se vám článek? Doporučte jej ostatním: