Vánoční zvyky a tradice aneb Staročeské Vánoce

Vraťme se blíže k odkazu našich předků. Poznejme jejich Štědrý den. Třeba něco z jejich obyčejů i životní filozofie přijmeme. Máte šanci prožít návrat k minulosti a tradici, ale i k duchu Vánoc.

V kraji, kde bývalo ve světničkách s trámovými stropy a velkými kachlovými kamny milo a útulno žili obyčejní lidé jako všude jinde a přece se něčím od ostatních lišili. Spojovalo je vlastenectví, hrdost, ale protikladem tradice a zvyky, které přinášely úlevu od všedních starostí. Zkuste některé z nich přenést i k vám, do vašich domovů.

Po svatém Martinu

Hospodyněmi napečené martinské podkovy byly už dávno snědeny a pak nastalo období přástek a draček. Přástky byly rozděleny Vánocemi na dvě části: první končila před Štědrým dnem a tento zvyk se nazýval rozchodnice. Přástevnice, které se měly v období masopustu vdávat, již po vánocích na přástky nechodily. Ostatní ženy druhou část zahajovaly po 28. prosinci, kdy se říkávalo: „Dnes je ještě Mláďátek, ale zejtra je Přáďátek.“ Při ukončení přástek se jako postní jídlo podávala pučálka či pálenec. A jak se pučálka dělala? Hrách se namočil na čtyřiadvacet hodin a nechal důkladně nabobtnat. Pak se vložil na vymaštěný pekáč, osolil, opepřil a polil sádlem. Nechal se v troubě opéci po všech stranách, ale pozor – pekáčem se musí během pečení několikrát zatřást, aby se pučálka nepřipálila.

Advent

Ranní mše, takzvané roráty, oznamovaly příchod adventu, čtyřtýdenního přípravného období na Vánoce. Lidé ještě před rozedněním chodili do kostela, a aby za ranního šera viděli na modlitby, nosívali ke svícení dlouhé svíčky, zvané sloupky. Ty byly různě zbarvené a různého tvaru, nejčastěji tvaru knížky. Nejenže byla s adventem spojena doba půstu, zákaz zábav a svateb, ale v postě se přísně dodržovalo, že maso nesmělo přijít na stůl, jinak podle pověry dobytek stonal celý rok. Nesmělo se ani mastit sádlem, používal se jen šmolc – přepuštěné máslo, které se přechovávalo v kameninových soudcích se dvěma uchy.

Svatoondřejské čarování

„Postylko, tlačím tě, svatyj Vondřeji, prosím tě, dyj se mji zdáti, co se mji má státi,“ takové říkání používala děvčata na sv. Ondřeje, kdy se světil svátek patrona nevěst. Svobodní dívky lily olovo do vody, a to skrze kříž v klíči. Pak z tvaru odlitku odhadovaly zaměstnání svého nastávajícího. Chtěly-li vědět, zda se toho roku provdají, chodívaly v noci ke kurníku. Zabouchaly na něj a čekaly, co se dříve ozve. Zakokrhal-li kohout, do roka byla svatba, ozvala-li se slepice, děvče si ještě muselo na ženicha počkat.

Mikulášské taškařice

Ale to už byl jen krůček ke svatému Mikuláši, kdy se konaly mikulášské obchůzky, které v některých regionech přetrvaly do současnosti. Mívaly charakter masopustních průvodů. V čele kráčel Mikuláš, pak anděl a několik čertů. Poté co dostali povolení od hospodáře, vstoupili do stavení, kde děti obdarovali pamlsky, a občas prováděli různé taškařice k pobavení přihlížejících. Děti byly po odříkání modlitby obdarovány ovocem, křížalami, ořechy či čertem zhotoveným ze sušených švestek. Také „mikulášské zahrádky“ se dělávaly z jablíček stojících na dřívkách. Do každého jablíčka byly zastrkány ořechy či sušené ovoce na dřívku. Dávaly se větším dětem za okno, s tím, že je přinesl Mikuláš. A už je tu předvečer Štědrého dne. Je třeba připravit slaměná povřísla, kterými se na Štědrý den ráno připevní sláma na kmeny ovocných stromů, aby příští rok byla bohatá úroda.

Štědrý den nastal…

Než se setmělo, muselo být vše poklizeno a hotovo. Hospodář se postaral o dobytek. opatřil stromek, A hospodyně? Ta musela mít vše připraveno na stole, aby od večeře nemusela odcházet. Vařilo se prostě, z nejdostupnějších surovin – brambor, hrachu, čočky, krup. Štědrý den býval ve znamení půstu a k obědu bývala jen hrachová kaše. Ke štědrovečerní večeři se jako první chod, obyčejně místo polévky, podávala hustší houbová omáčka. Do ní se máčely rozpíčky z chlebového těsta, pečené v peci.

Vánoční ozdoby

Nejobvyklejším houbovým pokrmem však býval tradiční kuba. Obvykle se dělal z krupek a z hřibů modráků, od nichž pak dostal jméno „černý“. Kuba se podával obvykle místo ryb. Na stole nesměly chybět calty (vánočky), které se pekly z dobrého kynutého těsta, s rozinkami a mandlemi. Vánoční perníky se pekly předem do vyřezávaných dřevěných forem, aby se patřičně uležely.

Štědrý den nebyl zasvěcen pouze dobrému jídlu. Snad každá světnička dýchala vánoční atmosférou. Mezi okny polštářky zeleného mechu, aby nefoukalo, za svatými obrázky jedlové či smrkové větvičky. Na truhle prostřená sváteční vyšívaná plena a na ní stromeček. Někde mívali skromný, ověšený jablíčky a ořechy, jinde zdobený slaměnými ozdobami či drobnými perníky, místo cukroví. A skromná vánoční výzdoba lidových příbytků se také nikdy neobešla bez tradičního betléma. Nejprve se betlémské scény vytvářely z chlebové střídky, později se vyráběly z pálené hlíny či vyřezávaly ze dřeva. Před půlnocí šly menší děti spát, ostatní se teple oblékli, a potom už bylo ve ztichlé noční krajině vidět světla luceren, jak se přibližují ke kostelu. Na slavnou mši půlnoční.

Koleda, koleda Štěpáne

Na Boží hod se chodilo jen do kostela, navštěvovali se příbuzní a známí, nevařilo se, dojídaly se zbytky od Štědrého večera. Často se stůl pokrytý bílou plachetkou nechával prostřený až do Štěpána, kdy lenošení ustalo a bývalo veselo. Zpívalo se, výskalo a veršovalo, dokud byly pro koledníky pamlsky ve spíži. „Famfr, famfr, famrnoch, nastává nám nový rok“, či tradiční Koleda, koleda Štěpáne…, vyvolávali koledníci obcházející stavení. Koledníci na Chodsku chodili s famfrnochem – džbánem potaženým napnutou kůží, z jejíhož středu vyčnívaly koňské žíně. A jak se na famfrnoch hrálo? Žíně se mokrými dlaněmi přejíždějí, „drhnou“ a vydávají typický bručivý, houkavý zvuk.

Čas zábavy uběhl rychle a přehoupl se Nový rok, kdy hospodyně znovu pekly calty. Svátkem Tří králů vánoční období skončilo a začala doba masopustu.

Líbí se vám článek? Doporučte jej ostatním:

Tento web používá soubory cookies. Používáním webu s tím souhlasíte. Podrobnosti

Do vašeho počítače mohou být během používání tohoto webu dočasně uloženy soubory cookies. Pomáhají nám analyzovat návštěvnost, zobrazovat personalizované reklamy, nebo vám usnadnit používání některých služeb webu. Cookies jsou používány výhradně za účelem zkvalitňování služeb a nejsou nijak nebezpečné. Účelem této zprávy je splnění povinnosti informovat Vás, že cookies jsou nezbytnou součástí tohoto webu a jeho používáním s tím souhlasíte. Po stisknutí tlačítka „rozumím“ Vás následující rok tato zpráva nebude znovu obtěžovat.

Zavřít