Termín Rejvíz označuje hned tři zajímavá místa: osadu, chatu a národní přírodní rezervaci unikátního rašelinného ekosystému. Hlavní atrakcí rezervace je Velké a Malé mechové jezírko. Trasa je určena pro pěší a v přírodě je k vidění mnoho rostlinných i živočišných druhů.
Nejvyšší obec Moravskoslezska
Stezka začíná v osadě horské osadě Rejvíz. Rejvíz je nejvýše položená obec ve Slezsku (780 m.n.m.) a patří pod město Zlaté hory. Až do 18. století byly na jejím 
místě pouze louky zvané Sklářské. Vedle tudy ale frekventovaná obchodní stezka podél Černé Opavy, na které byl v roce 1768 postaven hostinec. Právě okolo ní začaly postupně vyrůstat domy. Později se vznikající víska začala nazývat Reihwiesen (řada luk). Odtud pochází zjednodušený současný název Rejvíz.
Od roku 2004 je Rejvíz vesnickou památkovou rezervací. K vidění je tu několik staveb dřevěné lidové architektury z 19. století. V jedné z nich si můžete dokonce posedět a občerstvit se. Chata Rejvíz je kromě původní architektury zajímavá i jedinečně vyřezávanými židlemi ve tvaru lidských obličejů. Všechny jsou dílem místního řezbáře a setkat se tu můžete s pohádkovými postavami, významnými návštěvníky a náruživými místními štamgasty.
Po žluté stezce
Právě u chaty Rejvíz začíná naučná stezka k mechovým rejvízským jezírkům. Nejprve vede po žluté turistické značce skrz smíšené lesy po kamenito-hlinitých chodníčcích. U terénní stanice zaplatíte v sezóně mírný poplatek (20 Kč dospělí, 10 Kč děti) a můžete pokračovat po povalových chodníčcích do samotného srdce rašeliniště. Vstupování mimo vyznačenou trasu je přísně zakázáno. Sběr lesních plodů je tolerován, pokud vyznačenou trasu neopustíte.
Rejvízské rašeliniště leží na rozvodí Černé Opavy a Vrchovištního potoka ve výšce 734-794 m.n.m. Vzniklo po ústupu doby ledové před 6-7 tisíci lety a díky své poloze a chladnějšímu klimatu se uchovalo až do dnešních dob. Jde o typ tzv. vrchovištního rašeliniště. Mechová jezírka se nacházejí v jeho východní a západní části. Dnes je přístupné už pouze Velké mechové jezírko s vyhlídkou, které je hned po Pradědu druhou nejnavštěvovanější turistickou atrakcí Jesenicka. Malé mechové jezírko je již zcela zarostlé a kvůli citlivosti rašelinného ekosystému na sešlapání je pro návštěvníky uzavřené.
Během cesty si pozorný návštěvník určitě všimne pozvolné změny ve složení okolní vegetace. Všudypřítomné smrky jsou postupně nahrazovány porosty chráněné borovice blatky, která dorůstá až 15 metrů výšky a dožívá se stáří přes 200 let. Objevují se i typické rašeliništní rostliny.
Velké mechové jezírko
Chodníčky ze spadlých stromů končí u Velkého mechového jezírka, s několika lavičkami a přírodní vyhlídkou. Ihned pod dřevěným zábradlím si můžete všimnout trsů chráněné masožravé rostliny rosnatky okrouhlolisté. Rosnatka je známá svými lepivými kapkami na listech, které lapají drobný hmyz. Bez této adaptace by na rašelinných půdách chudých na živiny přežila jen těžko. Pokud navštívíte Rejvíz v létě, můžete dokonce zahlédnout drobné květy na vysoké stopce.
Velké mechové jezírko vděčí za svůj vznik kopcovitému terénu a mechu rašeliníku. Postupným narůstáním trsů vzniká jedinečný vypouklý tvar. Vyvýšené části jezírka se nazývají bulty a sníženiny zalité vodou šlenky. Odborný název pro rašelinné jezírko je blank a silně zamokřené okraje se nazývají lagg.
Pokud si děláte čas a posedíte chvíli na připravených lavičkách, určitě se setkáte i s dalšími obyvateli rejvízského rašeliniště. Už po několik let brázdí hladinu malé hejno kachen divokých. Nad hladinou poletují šídla rašeliništní a při troše štěstí můžete zahlédnout i některého ze dvou zdejších čolků: karpatského a horského. Z ptáků je zde k vidění datel černý, chřástal polní, sýc rousný a čáp černý.
Ani úplně obyčejný a všudypřítomný rašeliník není bez zajímavosti. Poznáte ho velmi snadno podle roztřepaných drobných trsů. Rašeliník nemá kořeny a i když zespoda neustále odumírá, nahoře dorůstá, takže může tvořit až desítky metrů dlouhé plochy souvislého porostu. Dokáže také zadržovat velké množství vody – až 20x více, než je jeho objem.
Až se dosytosti vynadíváte na poklidnou hladinu jezírka, můžete se vydat po modré značce směrem k Jeseníku. Provede vás mimo jiné přes přilehlé podmáčené louky, na kterých můžete zahlédnout některé vzácné květiny. Mimo jiné prstnatec májový, lilii cibulkonosnou, ostřici příbuznou a kamzičník rakouský.
Při svých dalších cestách můžete hodně vytěžit z jedinečné polohy Rejvízu. Je totiž dobrým výchozím bodem pro výlety po dalších střediscích Jeseníků, jako je např. Praděd, Ramzová nebo Červenohorské sedlo. Určitě nezapomeňte navštívit ani blízké Zlaté hory, které mohou nabídnout prohlídku městského muzea, zlatorudné mlýny a obnovené poutní místo Panny Marie Hilf, ukryté v blízkých lesích.
Foto: Ladin (Wikimedia)
