Smějte se z plných plic!

Hektický svět nám přináší spoustu starostí a utrpení. Mnoho z nás pak zapomíná, jak krásné je smát se. Zatímco batolata se smějí průměrně desetkrát za hodinu, někteří dospělí se nezasmějí několik týdnů. Trénujte smích a žijte život s lehkostí!

Že vám z vašeho života není do smíchu? Právě proto se musíte smát o to víc. Smát se v příjemných chvílích umí každý, ale naučit se zvednout koutky úst při těžkých chvílích, je to pravé umění. Tím, že se budete na neuhrazený účet mračit, ho nezaplatíte. Manžela, který utíká za mladší milenkou, vám slzy nevrátí. Tak proč se neusmát a nezískat tak novou energii! Vždyť i smích se dá naučit!

Smích léčí

Smích nepomáhá nejen naší psychice. Je zdravý pro naše tělo a náš organismus. Během smíchu se prohlubuje dech a mozek dostává pětkrát více kyslíku než obvykle. To má za následek, že náš mozek pracuje efektivněji a plodí jeden nápad za druhým.

Při smíchu se také uvolňuje hormon endorfin, díky němuž se cítíme uvolněně a šťastně. Pokud se člověk ocitne ve stresu, spustí se naopak uvolňování hormonu adrenalinu, který má za následek nejen nepřípustné jednání, ale také zvětšuje riziko kardiovaskulárních a jiných chorob. Když se člověk při stresovém okamžiku zasměje, vylučování adrenalinu ustává, tlak klesá, a svalstvo i srdce se uvolní.

Člověk, který se často směje, produkuje také více lymfocytů, tedy buněk, které obstarávají správné imunitní reakce. Tímto způsobem je tento veselý člověk chráněn před infekčními a i některými nádorovými onemocněními.

Trénujte smích

Pokud smích není na pořadu vašeho dne, musíte se nejprve naučit tzv. mechanický úsměv. Začněte tak, že se minimálně jednou za hodinu donutíte k malému úsměvu. Stačí jen zdvihnout oba koutky úst a chvíli v této pozici setrvat. Opakováním dojde k vytvoření mechanického úsměvu a psychika vám pak dříve či později odhalí sama důvod, čemu se zasmát.

Při trénování úsměvu je důležitá psychika, nesmíte se úsměvu bránit. Nemyslete na to, že „teď mám přece být smutný,“ když je vám do smíchu, smějte se!

K mechanickému zvedání koutků přidejte i své tělo. Nejprve rozjasněte své oči. Doporučuje se představit si jakési světlo uvnitř hlavy, které chce vyrazit ven, ale postačí stoupnout si před zrcadlo. Před zrcadlem se na sebe usmívejte a dříve či později se začnou smát i vaše oči.

K smíchu přidejte i hlasitost. Hrajte si na postavu z pohádek, klidně se nejprve smějte jako zlá čarodějnice, neboť i to vám za chvíli přijde tak legrační, že vám bude do smíchu. Při začátku úsměvného trénování to zkoušejte cca 4krát denně.

Nechte smát se celé vaše tělo. Ze začátku to bude možná obtížné, ale po chvíli trénování přijdete na způsob, jak toho dosáhnout a bude se cítit o moc lépe. Nejprve se naučte smát zevnitř – soustřeďte se na svůj hrudník a představujte si, jak se ze srdce šíří úsměv do celého vašeho těla.

Záchvaty smíchu, to je nádhera

Smějte se celým svým tělem. Záchvat smíchu viděl a prožil snad každý z nás. Celé tělo se hýbe, ruce, nohy, hlava, břicho. Až se rozchechtáte natolik, že smích nebudete moci udržet, všimněte si, co dělá každá část vašeho těla. To si zapamatujte. Až vám bude do pláče a budete potřebovat rozveselit, stačí začít jednou částí těla a ostatní se přidají přesně tak, jak si to pamatují.

Naplňte smíchem svou mysl. Sbírejte humorné zážitky a historky pro chvíle, které budou méně šťastné. Až se budete cítit mizerně, vzpomeňte si na ně nebo k dané situaci vymyslete svou humornou historku. Fantazírujte a představujte si, jak na vás šéf křičí jen ve spodním prádle – hned vám bude lépe.

Stejně jako má člověk práh bolesti, má i práh smíchu. Jde o jistou intenzitu toho, co vás rozesměje. Snažte se tuto hranici snižovat a mít radost z maličkostí.

Smějte se při všedních událostech, zpříjemňujte si smíchem maličkosti. Brzy se smích stane vaši nedílnou součástí!

Rozesmějte ostatní

Rozesmát své okolí můžeme označit v trénování smíchu za jakousi nadstavbu. Totiž není nezbytně nutné rozesmát své přátelé, stačí být součástí dobré zábavy a také ne každému bylo shůry dáno takovou zábavu obstarávat. Vše se ale dá do jisté míry naučit.

Asi deset až dvacet procent podnětů, kterým se člověk směje, tvoří anekdoty. Existuje mnoho vtipů, jen je vždy třeba použít vtip nový a neotřelý a také vhodný, aby se dané skupině posluchačů líbil. Jakkoli zábavnou historku ale může zkazit tón vypravěče. Zaujmout své publikum je totiž nejdůležitější předpoklad úspěchu.

Každá příhoda musí mít začátek, zápletku, vyvrcholení, zvrat a pointu. Úspěch mívají žertovná přirovnání a také schopnost rozhánět humorem trému či obavy. Oceňuje se také to, když si vypravěč umí udělat legraci sám ze sebe. Lidé se smějí také dvojsmyslům života a paradoxům. Vše závisí na cílové skupině, kterou se snažíte rozesmát. Jedno ale zůstává vždy společné – při vyprávění historek nepřehánějte, nepřehrávejte a nevymýšlejte si. Tím můžete posluchače velice rychle odradit.

Přidejte komentář