Kanalizační přípojka je bezesporu nejkomfortnějším řešením odvodu odpadních vod. Ale když není v dosahu – anebo se její realizace jeví jako příliš nákladná, nezbývá, než zvolit jinou cestu. Pokud vaše volba padla na ČOV, protože preferujete efektivní čištění a zároveň s minimálními nároky na údržbu, určitě vás zajímá, co konkrétně budete muset v rámci provozu čistírny dělat.
Hned na začátek přijměte fakt, že žádná ČOV není zcela bezúdržbová. I ta nejlepší zařízení vyžadují alespoň minimální asistenci. Nezbytné je především odkalování a nevyhnete se ani pravidelnému odběru vzorků a revizi odborně způsobilou osobou.
Proč nenajdete ČOV, která by fungovala i bez vaší pomoci?
Princip fungování domovní čistírny odpadních vod zřejmě znáte. Pokud ne, připomeňte si, že jde o mechanicko-biologické čištění, kdy odpadní voda prochází několika komorami (příp. se čistí v jediné komoře – tzv. SBR čištění) v rámci několika řízených sekvencí.
Moderní ČOV čistí odpadní vody s účinností až 97 % – a tu lze dle zákona vsakovat nebo vypouštět do povrchových vod.
S ohledem na výše uvedené (vysoká účinnost čištění) je jasné, že z odpadních vod v útrobách čistírny zůstává poměrně velké množství pevných a dalších částic, které se transformují do tzv. kalu.
Co se má s kalem dělat, určuje provozní řád
Na pravidelné odstraňování kalu ostatně upozorňují sami výrobci v provozním řádu, který je součástí manuálu každého zařízení. Najdete v něm konkrétního postupy – např. jak změřit objem kalu, jak odstranit přebytečný kal atd. Obecně lze říct, že domácí ČOV potřebuje odkalení jednou až dvakrát za rok.
A pokud si na to netroufáte? Jestliže vám nevadí vyšší provozní náklady, můžete údržbu delegovat na odborníky z autorizované servisní organizace.
Spoustu dalších důležitých informací o všem, co se týká ČOV, najdete na stránkách projekční společnosti ZAKRA.