Počátek podzimu je ideálním obdobím, kdy můžete vysazovat jehličnaté dřeviny. Plánujete založení jehličnatého živého plotu z tújí? Přemýšlíte o nové skupinové výsadbě jedlí a dalších jehličnanů na vaší zahradě? Neváhejte a pusťte se do toho s námi.
S čím kombinovat jehličnaté stromy
Při jakékoliv výsadbě vždy zvažujeme, s čím vybrané rostliny kombinovat, abychom docílili dokonalé harmonie. Ke smrkům a jalovcům se hodí břízy, tis zase hezky ladí se zlaticí či kručinkou. Kosodřeviny a jalovce doplní výborně růže a jiné listnaté dřeviny. Dokonalého vzhledu docílíme také kombinací stejných druhů jehličnatých dřevin v jedné skupině (lze kombinovat variety).
Těžká půda? Nevadí. Stačí ji předem připravit
Hutné a těžké půdy, které se velmi špatně ryjí, vyžadují na rozdíl od propustných půd předběžnou přípravu. Tu děláme přibližně dva týdny před výsadbou.
Upravovaný prostor by měl být široký jako dvojnásobný průměr balu a hluboký tak, aby se v něm schoval celý kořenový systém. Stejně velká jáma se vytváří i při samotné výsadbě, když je půda dostatečně kyprá a propustná.
Nejprve odstraníme nadbytečné kameny a kořeny. U spodní vrstvy hutné půdy je nutné následné zkypření (například pomocí vidlí). Zlehčit půdu můžeme následně pískem či hrubším materiálem. Kameny vytváří ideální drenáž v hlinitojílovitých až jílovitých půdách a usnadňují vývoj kořenů. V lehčích půdách stačí před vysazováním pouze hluboké zkypření, pokud k zpracování nedošlo dříve.
Další úpravy před výsadbou
Většina jehličnatých dřevin vyžaduje normální až nízké pH (kyselé), ovšem některé druhy mohou mít specifické nároky, na což byste měli pamatovat při jejich výběru. Zdali je půda zásaditá, či kyselá, lze zjistit pomocí pH půdního testu. Snížit pH lze snadno pomocí speciálních hnojiv určených pro jehličnany.
V pytlovině, drátěném pletivu nebo květináči
Výhodou dřeviny koupené v nádobě je především její možnost delšího uchování před výsadbou. Zatímco stromy a keře s kořenovým balem v pytlovině či pletivu je nutné v poměrně krátké době vysadit, stromy v nádobě mohou počkat i několik týdnů.
Na druhou stranu květináč je nutné při výsadbě sundat, což pro jemné pletivo a ani pro plátno neplatí. Jsou totiž ze snadno rozložitelných materiálů, a tak je možné je v půdě ponechat. Pytlovinu je nutné před výsadbou rozvázat, nic víc.
I přístup k zálivce je odlišný. Kontejnerované dřeviny se vysazují 12 hodin po zálivce, zatímco dřeviny v textilii se nechávají ponořené stát ve vodě 15 minut a pak se vysazují. Nemůžeme-li dřeviny v plátnu či drátěném obalu hned vysadit, je nutné je uložit na místo chráněné před sluncem a větrem, zkropit je a následně jim zakrýt bal.
A konečně vysazujeme
Dřevinu postavíme doprostřed jámy. Dovnitř nasypeme do dvou třetin připravenou zeminu smíchanou s hnojivem či kompostovanou kůrou. Vrstvu přitlačíme a zaléváme, dokud voda nevytvoří stojatou hladinu. Po vsáknutí rozvolníme pomocí rukou bal, rozprostřeme kořeny do stran a následně navrstvíme půdu do výšky dvou prstů. Okolo kmene vytvoříme misku, která usnadní příjem vláhy, zvláště během chladného počasí.
Větší stromy po výsadbě je nutné ukotvit, aby je nepřevrátil vítr, než zakoření. Kotvení provádíme pomocí šikmo zatlučeného kůlu nebo pomocí tří napínacích drátů. Úvazek vedeme doprostřed terminálu (hlavního výhonu), kde provedeme obložení pomocí pásu, abychom předešli poranění. Nakonec jámu dobře zasypeme, a je-li sucho, tak zalijeme.
ZDROJ:
HÖHNE, Johannes a Paul Gerhard WILHELM. Dvanáct měsíců v zahradě: plánování, výsadba, pěstování, sklizeň. V Praze: Knižní klub, 2000.