Symbolika Vánoc: Co možná neznáte

Odkdy se zdobí vánoční stromek a jaký význam má adventní věnec, ví téměř každý. Zajímavostí souvisejících s Vánocemi je ale mnohem více. Například barevná symbolika nebo mše v neobvyklý čas.

Příchod skleněných ozdob

první na světě si výrobu foukané koule z jemného skla dal patentovat v roce 1889 Francouz Pierre Dupont. Nejdříve vyráběl jednobarevné skleněné koule, ale zakrátko po jejich uvedení na trh reagoval na růst poptávky rozšířením sortimentu o barevné výrobky. Koule se postupně zdobily ornamenty, květy, hvězdičkami, kresbami ptáků, symboly křesťanství a dalšími sakrálními motivy.

Vánoční ozdoby

Nová technologie brzy zasáhla i tradiční tvar vyhledávané ozdoby. Začátkem dvacátého století se na trhu objevily první jemné skleněné hvězdičky, zářivě bílé sněhové vločky, ozdoby tvaru dešťové kapky a ledových rampouchů, ale obliba vánoční ozdoby – koule – přetrvala dodnes. Rozdíl je pouze ve zdobení, barevnosti a módním trendu. Někdy na vánočním stromku převládají ozdoby v jedné barvě, jindy si vánoční „styl“ žádá ozdoby v příbuzných odstínech.

Proč se vánoční mše slouží o půlnoci?

Kdo chodí pravidelně na bohoslužby, tomu je význam tradiční půlnoční štědrovečerní mše jasný, a pro „sváteční návštěvníky „půlnoční“, máme vysvětlení.

První půlnoční mše proběhla v Římě v roce 336. Křesťané se tehdy sešli v kostele svatého Petra, aby si připomněli okamžik narození Krista. Ze začátku mše, podle takzvaného římského rituálu probíhala tak, že kněz stál čelem k věřícím a bohoslužba probíhala velmi prostě. Na přelomu osmého a devátého století se obřad změnil v okázalejší bohoslužby, neboť

dvorská etiketa římského císaře Karla Velikého vyžadovala, aby bylo bohatství církve více „vidět“. Tehdy se rovněž obrátil zády k věřícím i kněz a čelem se zpět vrátil až o 400 let později, když o tom rozhodl druhý vatikánský koncil. Není bez zajímavosti, že půlnoční mše se odehrávaly vždy v latině a teprve až v šedesátých letech minulého století se začaly sloužit v jazyce farníků.

Jakou mají Vánoce barvu?

Co myslíte, zelenou, červenou nebo zlatou? Trefili jste správně, k Vánocům patří všechny, ale ještě chybí bílá. Bílá je náboženský symbol, který souvisí se světlem, čistotou, nevinností, radostí i slávou. Podle liturgického kalendáře je bílá symbolem Vánoc, stejně jako bělostný sníh, šaty vánočních andělů či bohatý plnovous moudrého Mikuláše či Santy Clause, jenž v mnoha zemích světa na Štědrý den naděluje dárky.

Červená barva, je jak známo dominantní, a značí symbol prolité Kristovy krve. Proto se v adventních věncích používají červené bobule cesmíny, jenž symbolicky znázorňují krvavé krůpěje. Ale aby nebylo toho násilí ve vánoční čas příliš, odstínem červené je přece i fialová, která je tou pravou barvou pro adventní čas, neboť i tehdy služebníci boží nosí fialová roucha. Klasicky pojatý sytě červený šat Mikuláše, a potažmo Santa Clause, nemá s vánoční liturgiií mnoho společného. Je to pouze líbivá barevná kombinace jako „pastva pro oko“.

A zelená? Ta je přece symbolem přírody, zrození Ježíška a naděje na věčný život. Vždyť i Vánoce jsou vnímány jako svátky dobra a naděje.

Poslední barvou Vánoc je třpytivě zlatá, jenž evokuje slunce. Symbolika pochází z dávných dob, kdy se v prosinci slavily svátky boha slunce, jehož pohané považovali za bytost, která zářivými paprsky osvětluje celý svět. Křesťané tuto symboliku převzali, ovšem trochu jinak, jako symbol oslavující svatozář mučedníka – Krista. Jeho památka je na Vánoce uctívána betlémským světlem a svíčkami na stromku.


Zde můžete mít reklamu trvale za 99 Kč
Zobrazit formulář pro nákup

Líbí se vám článek? Doporučte jej ostatním: