Růže vysazujeme nejčastěji na podzim či na jaře. V obchodech se během tohoto období nachází nejširší výběr sazenic a nejen to, příroda je v tomto čase připravena dát vhodné podmínky pro růst.
Stačí se jen držet několika zásad a vděčné růže se vám za vaši pečlivost odmění neuvadající krásou.
Nepodceňujte čas pro výběr
Podzimní výsadbu růží můžeme zahájit v některých případech v září, avšak hlavním měsícem výsadby je říjen, někdy i listopad, a to do prvních mrazíků. Během 9. měsíce je vhodné začít s plánováním. Můžeme se vydat do rozárií, abychom si prohlédli odrůdy ještě v květu, či se seznámit s nabídkou dodavatelů.
Děti slunce aneb najděte pro růže to správné místo
Růže, ať už jsou popínavé, keřové, či na kmínku, nesnesou konkurenci v růstu. Nikdy je tedy nevysazujeme v blízkosti rostlin, které by braly prostor jejich kořenům rostoucím do hloubky cca 60 cm. Tyto romantické krásky vyžadují slunné stanoviště, ale místa, kde vzniká teplo odrážením o stěnu či dlažbu, nejsou pro ně vhodná, protože zde bývají náchylnější k napadení.
Nejen teplo, ale i přímé sluneční paprsky mohou škodit, a to zvláště pak tmavě zabarveným odrůdám, které se velmi snadno zahřejí a spálí, což vede k vyblednutí květu. I v případě růží a jejich nároků na světlo však existují výjimky.
Popínavé druhy jsou mnohem spokojenější, vysadíme-li je v polostínu na stěnu či pergolu, která není orientovaná na jih, jinak riskujeme přítomnost svilušek, křísů či rzi růžové.
Půda a voda
Aby se kořenům růží dařilo plnit všechny funkce i v období sucha, musí být půda vzdušnější. Naprosto nevyhovující jsou pro ně bahnité či udusané půdy. Ty je potřeba před jejich výsadbou odvodnit, zrýt. Vysazujeme-li do písčitohlinitých půd, pro zlepšení vlastností půdy použijeme kompost.
Unavenou půdu nechme „spát“
Výsadbu neprovádíme tam, kde rostly v minulosti růže či jiné hluboko kořenící rostliny. Tyto půdy jsou tzv. unavené a jejich životaschopnost se jim vrací až po 10 letech. Spěcháme-li, musíme starou půdu vyměnit za novou, a to minimálně do hloubky 60 cm. Jinak riskujeme napadení kořenového systému škodlivými háďátky.
Prostokořenné růže a růže v balu
Školkařské podniky i hobby obchody nabízejí prostokořenné sazenice s jakostním označením A, B, výjimečně C. Nejjakostnější sazenice růží, tedy A, má dle předpisů nejméně 3 výhony, přičemž 2 vyrůstají přímo z oček. U růží kontejnerovaných (v nádobách) doporučujeme zkontrolovat, zdali je kořenový systém dostatečně vyvinutý. Výhodou kontejnerovaných růží je, že jsou na podzim ještě v květu. Jejich výsadba je méně náročná, avšak vyžaduje volbu vhodně velké nádoby (alespoň 0,5 m vysoká), aby kořeny nevysychaly.
Jak postupujeme při výsadbě růží na podzim
1. Ponoření do vody
Před výsadbou ponoříme prostokořenné růže do vody alespoň na 12 hodin. Sazenice s kořenovým balem stačí před výsadbou krátce namočit či zalít. Příliš dlouhá lázeň by mohla uškodit.
2. Řez růží před výsadbou
Z prostokořenné sazenice odstraníme konce poškozených větví. Také odstřihneme zelené, měkké a nezdřevnatělé výhony i ty, které jsou příliš tenké. Na sazenici ponecháme nejsilnějších 3 až 5 výhonů, které zkrátíme až na jaře.
U kontejnerovaných rostlin odstraníme poškozené a polámané části. Před uložením do půdy narušíme kořenový systém, aby se kořeny v půdě rozrostly do všech stran. Někdy stačí k tomu použít tlak prstů, u hustě prorostlých sazenic pomůže nůž.
3. Vyhloubení jámy pro výsadbu
Pomocí rýče vytvoříme jámu takovou, aby kořenový krček sazenice (část mezi kořenem a stonkem) byla po vložení sazenice dovnitř zakrytá. Jáma by zároveň měla nabízet dostatek prostoru pro kořeny, které by se v ní neměly otáčet, lámat apod. Vzdálenost mezi jednotlivými růžemi by měla být nejméně 50 cm.
4. Nakopčení
Vysázené prostokořenné sazenice jsou náchylné na vysychání, proto je po výsadbě zahrneme vrstvou substrátu či kompostu do výšky 5 až 10 cm.
ZDROJ:
KLEIN, Henry. Růže: pěstujeme správně, jednoduše, úspěšně. Praha: Grada, 2006. Tip.
Ruze.cz