Alkoholický nápoj vznikající kvašením moštu z plodů révy vinné. Definice vína je prostá, ale rozdělení vín už tak jednoduché není. Pojďme si o víně říci více než to, že je bílé, růžové a červené. Určitě si poté vyberete kvalitní víno, které se bude přesně hodit do Vaší nálady a chuti.
Nejjednodušší dělení vína je dle barvy
Víno v základu dělíme na bílé, růžové a červené. Bílé víno se vyrábí ze všech druhů hroznů vinné révy, jak bílých, růžových, červených i modrých. Při výrobě bílého vína se narušené 
slupky hroznů ihned lisují a získává se z nich čerstvý a čistý mok vhodný k dalšímu kvašení. Pevné zbytky, které po lisování zůstávají, se odborně nazývají matoliny. Z vinných matolin se přidáním cukerného roztoku a následným kvašením vyrábí tzv. matolinové víno. Bílá vína, která se vyrábí z modrých hroznů, se nazývají klaret.
Spousta lidí neví, co si o růžových vínech myslet. Růžová vína jsou zajímavá svým postavením mezi bílými a červenými víny. Úsměv naopak vzbuzuje rozšířené pořekadlo, že růžové víno vzniká slitím červeného vína s bílým. Opak je pravdou a výroba růžového vína není nikterak jednoduchá. Růžové víno se vyrábí z modrých hroznů bez kvašení metodou krátkého naležení rozemletých hroznů. Vinaři o růžovém víně říkají, že začíná svůj život jako červené víno, ale pak jej žije jako víno bílé. Rmut, tedy narušené slupky hroznů, se z modrých odrůd nechává naležet jen pár hodin, aby se z něho neuvolnilo příliš mnoho barviva a víno tak zůstalo růžové. Získaný mošt ze slupek se oddělí a dál se s ním nakládá jako při výrobě bílého vína. Díky tomu se růžová vína chlubí celou škálou barevných odstínů od lehce malinových tónů, přes jemně lososové až pomerančové barvy končící v temně cibulových odstínech.
Červené víno se naopak od předchozích vín vyrábí pouze z modrých hroznů, které obsahují tolik potřebné červené barvivo. Výroba probíhá několikadenním nakvašením hroznů tzv. rmutu a následním tepelným zpracováním. Slupky z hroznů tak zůstávají v kontaktu s kvasící šťávou několik dní na rozdíl od výroby vína bílého či růžového. Celkové kvašení probíhá delší dobu a za vyšší teploty než u bílého vína. V červeném vínu jsou díky jinému způsobu výroby obsaženy ve větší míře třísloviny a léčivá látka resveratrol. Dle výzkumů dva decilitry červeného vína obsahují 600 mikrogramů resveratrolu, avšak tato hodnota se zdála nedostatečná a tak při posledních výzkumech bylo umožněno vyrábět červená vína až s 3x vyšším obsahem resveratrolu.
Další dělení vína je dle obsahu cukru
Vína dělíme na suchá, polosuchá, polosladká a sladká. U suchých vín je přípustná hodnota cukru nejvýše 4 g zbytkového cukru na 1litr. Polosuchá vína jsou v kategorii s obsahem cukru od 4,1 do 12 g zbytkového cukru na litr. Polosladká vína mají pak v jednom litru od 12,1 do 45 g zbytkového cukru. A nakonec sladká vína mají minimální obsah 45 g a více zbytkového cukru na jeden litr. Obecně nelze říci, zda jsou suchá vína více bílá nebo červená. Vždy záleží na aktuální úrodě a zpracování jednotlivých vinařství.
U vinných sektů je dělení dle barvy stejné jako u vína, avšak dle obsahu cukru je rozdělení trochu rozsáhlejší. Začínáme u označení „brut nature“ neboli také „přírodně tvrdé“. Takový sekt obsahuje méně než 3 g cukru na jeden litr. U takových sektů cukr nebyl při výrobě vůbec přidáván. Další stupeň je „extra brut“ neboli „zvláště tvrdé“ s obsahem cukru 0–8 g na litr. Poté máme sekty s označením „brut“ tzv. „tvrdé“, které obsahují méně než 15 g cukru na litr. Následují „extra sec“ nebo také „extra dry“, česky řečeno „zvláště suché“ s obsahem cukru 12–20 g na litr a „sec“ česky „suché“ sekty s 17–35 g cukru na jeden litr. Nyní už známé označení „demi-sec“ neboli „polosuché“ s obsahem od 33–50 g cukru na jeden litr a pak máme sekty „doux“ neboli „sladké“ s více než 50 g cukru na litr.
Poslední dělení vín je dle třídy a druhu
První dvě třídy obsahují, dalo by se říci, nejzákladnější a nejlevnější vína na trhu. První je stolní víno. Vyrábí se z hroznů
sklizených na území České republiky, které dosáhly nejméně 11 stupňů cukernatosti. Stolní víno nesmí být dle zákona označováno názvem odrůdy ani názvem vinařské oblasti, ze které hrozny pocházejí. Kvalitnější je pak víno jakostní, které se také vyrábí z hroznů sklizených na území České republiky, avšak u jakostního vína musí hrozny dosáhnout nejméně 15 stupňů cukernatosti. Jakostní víno je vyráběno ve dvou druzích, bývá označeno názvem vinařské oblasti a názvem odrůdy. Dělíme ho na odrůdové jakostní víno, které musí obsahovat nejméně 85 % vína vyrobeného z odrůdy uvedené na obalu a na známkové jakostní víno, které smí být vyráběno smísením odrůdových jakostních vín. Opustíme vína levná a vysvětlíme si dělení kvalitních a dražších vín.
Vína s přívlastkem se vyrábí z hroznů jedné odrůdy vinné révy stanovené zákonem pro určitou vinařskou oblast. Vína s přívlastkem musí obsahovat nejméně 85 % vína vyrobeného z odrůdy uvedené na obalu, jsou označována názvem přívlastku, názvem vinařské oblasti, vinařské obce a rokem sklizně hroznů. I vína s přívlastkem se dále dělí a to podle dosažených stupňů cukernatosti. Kabinet se vyrábí z hroznů, které dosáhly nejméně 19 stupňů přírodní cukernatosti. Pozdní sběr jsou vína s obsahem nejméně 21 stupňů přírodní cukernatosti, vyšší stupeň cukernatosti má tzv. Výběr z hroznů s nejméně 24 stupni přírodní cukernatosti. Následuje Výběr z bobulí, které při výrobě dosáhnou nejméně 27 stupňů přírodní cukernatosti a poslední je tzv. Výběr z cibét, který se vyrábí z hroznů, které dosáhly nejméně 31 stupňů přírodní cukernatosti.
Samostatnou a oddělenou kapitolou jsou vína se speciální výrobou a v menším nákladu. Prvním zajímavým vínem je Ledové víno. To se vyrábí z hroznů, které byly sklizeny při teplotách okolo minus 7 °C a nižších. V průběhu sklizně a zpracování zůstaly hrozny zmrazené a získaný mošt z těchto zmrazených hroznů vykazoval nejméně 27 stupňů přírodní cukernatosti. Ledová vína se vyrábějí v malém nákladu a proto i cena těchto vín je vyšší. Další specialitou je Slámové víno. To se vyrábí z hroznů, které byly před zpracováním skladovány na slámě či na rákosu anebo mohly být zavěšeny ve větraném prostoru po dobu alespoň 3 měsíců. Získaný mošt musí také obsahovat nejméně 27 stupňů přírodní cukernatosti. Poslední druh vína je tzv. Botrytický výběr. Tento výběr se vyrábí z hroznů, které byly napadeny ušlechtilou plísní šedou. Botrytické sběry není možné vyrábět systematicky, protože výskyt plísně šedé je závislý na klimatických podmínkách a počasí v dané oblasti. Poslední tři zmíněné druhy vín jsou samostatnou kategorií a to z důvodu, že jejích výrobu nelze nijak naplánovat.
Na konec jsem si nechala vína perlivá a šumivá. Perlivá vína se vyrábí z tuzemských vín stolních nebo jakostních. Jsou syceny oxidem uhličitým a musí vykazovat přetlak v lahvi při teplotě 20 °C v rozsahu 0,1 až 0,25 MPa. Ve srovnání s víny šumivými 
je perlivost těchto vín menší. Šumivá vína jsou naopak vína, ve kterých je oxid uhličitý rozpuštěn již při kvašení, kdy se cukr mění na alkohol. Oxid uhličitý volně uniká při výrobě všech druhů vína, ale jen při výrobě šumivých vín je tomu zabráněno.
Jakékoliv víno obsahuje ať ve větší či menší míře důležitou a léčivou látku, která se jmenuje resveratrol. Ten pomáhá v prevenci kardiovaskulárních onemocnění a cukrovky. Výzkumy bylo dokázáno, že víno má také protirakovinný účinek, protože fenoly v něm obsažené fungují jako antioxidanty a zpomalují tak stárnutí buněk. V žádném případě tak nenabádám k alkoholismu ani kupování levných stolních vín, ale sklenka dobrého a kvalitního vína nejlépe s přívlastkem denně je naopak zdraví prospěšná.