Hryzec: Hlodavec, který umí napáchat nevyčíslitelné škody

Okousaná úroda, vyhrabané rostliny a několik metrů dlouhé chodby v půdě. Hryzec bývá pohromou na zahradách, v sadech i na polích. Pokud máte podezření, že se vám zabydlela na zahradě nevítaná návštěva, která vám ničí úrodu, s největší pravděpodobností to bude právě hryzec. Jak poznáte, že jde právě o hryzce, a jak se ho zbavit?

Hryzec: Co je zač?

V našich krajinách se můžeme setkat s hryzcem vodním a hryzcem horským. Ačkoliv se může na první pohled zdát, že k obávaným hlodavcům ve skleníku patří hryzec horský, opak je pravdou. Hryzec vodní se obvykle zdržuje v oblasti stálých vod, avšak jakmile stoupne spodní voda, nebojí se vycestovat i mnohem dál. Třeba na zahradu, louku či pole.

Hryzec vodní je jeden z největších českých myšovitých hlodavců. Dorůstá délky až 20 cm a svým vzhledem se velmi podobá potkanu. Jeho srst je tmavohnědá, oči má drobné, černé a tlamu mu zdobí velké hlodavé zuby.

Zabydluje se tam, kde je bylinná, úrodná a jílovitá půda. Živí se vlhkomilnými rostlinami, jejich kořeny, zeleninou, ovocem a nebojí se pustit ani do kořenů mladších ovocných stromů.

Možná vás také zajímá, jak hluboko ryje hryzec. Jeho chodbičky mohou být pár centimetrů pod povrchem, ale také se mohou nacházet v hloubce i několik desítek centimetrů. Přebytečnou půdu vyhrabává na povrch a tvoří nesymetrické hromádky (na rozdíl od úhledných krtinců). Ke svým cestám také používá milerád krtčí chodby.

Hryzec, krtek nebo hraboš?

Hryzce lze snadno zaměnit s hrabošem. I přesto, že jsou si velmi podobní, oba ohlodávají úrodu a tvoří chodbičky, můžeme je poměrně jednoduše oddělit. Hraboš polní je drobnější a živí se horními částmi rostlin. Ohlodává tak rostliny těsně pod či nad povrchem. Stromům se většinou vyhýbá, maximálně okousá kůru a pár vrchních kořenů. Hryzec naproti tomu ohlodává hluboko uložené kořeny (zejména ovocných stromů a keřů), zeleninu a ovoce. Na první pohled tedy nepoznáte, že je rostlina napadena. Až po vyrytí ze zeminy či s prvními náznaky hynutí rostliny zjistíte, že máte po úrodě.

Mnoho lidí si také poplete hryzce s krtkem. Oba zanechávají na zahradě hromádky hlíny a rozrývají záhony. Krtek je ale hmyzožravý, vaší úrody se tedy nedotkne. Spíš naopak. Pomůže vám provzdušnit půdu a zbavit se hmyzích škůdců. Navíc tam, kde bydlí krtek, se hryzec usídlí jen málokdy.

Jak se zbavit hryzce na zahrádce

Boj s hryzcem může být během na dlouhou trať. A to zejména proto, že tito hlodavci jsou přizpůsobiví, rychlí a chytří. Mnohým pastem se vyhýbají, či je dokonce vyhrabávají na povrch, protože jim překáží v cestě.

Naše tipy, jak se zbavit hryzce:

1. Překážky v chodbičkách – Hryzci nemají rádi překážky. Když jim budete pravidelně cestování po pozemku znepříjemňovat větvičkami smrků, bodláky či pletivem zasazeným skrz jejich cestu, je velká šance, že se posunou o dům dál.
2. Lovci a dravci – Psi a kočky jsou skvělou alternativou, jak odehnat (pochytat) nejen hryzce, ale i další hlodavce. Důležité je však mít opravdové lovce, kteří se nebojí postavit větší myši. Navíc otřesy a hluk vzniklé skákáním a běháním psů po pozemku se jim také nemusí dvakrát líbit.
3. Sirné knoty – Další alternativou, jak se zbavit hryzce, je vypudit ho sirnými knoty. Knoty dáte co nejdále do jejich chodbiček, ty uzavřete a v bezpečné vzdálenosti vyčkejte, než dokonají svou práci.
4. Dýmovnice – Vykouřit hryzce můžete i dýmovnicí. Postup je velmi podobný jako u sirných knotů. Nezapomeňte ale vždy dodržovat předepsané bezpečnostní pokyny od výrobce.
5. Zvířecí výkaly – Pach dravce může zastrašit nejednoho hlodavce. Psí či kočičí výkaly vkládejte přímo do nor, kudy nejčastěji hryzci chodí.
6. Mechanické pasti – Bývají velmi účinné. Avšak mějte na paměti, že hryzci jsou mazaní a hákliví na cizí pachy a průvan v chodbě. Past proto nejdříve omyjte čistou vodou, pečlivě uložte do jeho chodby, aby nevznikla nikde žádná škvíra s průvanem. Doporučujeme přidat ještě trochu chutné návnady.
7. Odpuzovače a plašiče – K dostání ve specializovaných obchodech. Vylučují specifický zápach či zvuk, který odpuzuje hlodavce na několik metrů.

Tip na závěr:

Hryzci si libují zejména v kořenech mladých stromů, které se ještě pořádně nestihly uchytit. Pokud se chystáte sázet, doporučujeme kořenový bal ochránit králíkářským pletivem. Hezky ze všech stran i ze spodu. Hryzec se ke kořenům nedostane, strom se pěkně rozroste a pletivo se po několika letech v zemi rozpadne.

---