Majoránka zahradní je jednoletá bylinka z čeledi hluchavkovitých, oblíbená v české kuchyni jako součást celé řady pokrmů. Pochází z oblasti jižní Evropy, severní Afriky a jihozápadní Asie, její chuť je velmi blízká dobromysli, které se podobá i vzhledově. Je ceněna nejen pro své typické intenzivní aroma, ale rovněž pro blahodárné zdravotní účinky.
Popis a pěstování bylinky
Majoránku snadno poznáme podle drobných lístků a bílých či narůžovělých kvítků, které vykvétají v kulatých chomáčcích. Pokud ji dopřejete ideální podmínky, doroste klidně šedesát centimetrů do výšky.
Využijte toho, že pěstování majoránky je poměrně nenáročné, a přidejte si ji do svého bylinkového záhonku. Majoránce vyhovují slunná a sušší stanoviště s propustnou půdou. Na jaře ji můžete předpěstovat v květináči, vzrostlé rostlinky lze přesadit do hlíny ven. Pokud budete bylinu vysévat přímo na záhon, počkejte s tím až do května.
Sklízíme těsně před rozkvětem, přičemž výhonky ořezáváme zhruba 4 cm nad zemí, aby měly možnost znovu obrazit. U předpěstovaných rostlin většinou ještě stihneme druhou sklizeň na konci léta.
Majoránka je velmi citlivá na mráz, proto pravděpodobně nepřežije zimu. Počítejte tedy s tím, že každoročně budete muset obstarat nové sazeničky nebo semínka.
Léčivé účinky
Stejně jako dobromysl i majoránka je cenný pomocník v boji proti nachlazení. Inhalace odvaru z této bylinky uvolňuje ucpané dutiny a potlačuje zánět. Zklidňuje nadýmání a žaludeční křeče a dále pomáhá při migréně nebo bolesti hlavy.
Využití v kuchyni
Majoránka je odnepaměti nezbytnou přísadou do celé řady pokrmů tradiční české kuchyně. Velmi dobře si rozumí s masem a zeleninou, zejména s bramborami, najdeme ji proto třeba v bramborové, česnekové či gulášové polévce nebo v bramborácích. Její aroma se tepelnou úpravou na rozdíl od mnoha jiných bylinek nevytrácí, navíc je velmi vhodná ke konzervaci sušením. Její chuť si tak můžete dopřávat i v zimním období.