Existuje velké množství chorob, které mohou postihnout naši úrodu. Mezi ty nejobávanější patří například plíseň bramborová a okurková, alternariová skvrnitost, padlí na okurkách, septorióza rajčat apod. A většina z nich má jednoho jediného jmenovatele – houby.
Pojďme se podívat na to, jak si s tímto zákeřným nepřítelem poradit a co dělat, když se objeví v naší zahradě. Možnosti zásahů jsou naštěstí více než pestré.
Zaměřeno na plísně aneb zjistěte, co vám hrozí
Projevují se obvykle zcela identicky. Nejdříve vše začíná nevzhledným povlakem na listech, později se začínají objevovat stále se zvětšující skvrny. Listy žloutnou a nakonec uhynou úplně. Existuje několik typů plísní. Měli bychom se je naučit rozeznávat, abychom na ně mohli použít ty správné přípravky proti houbovým chorobám.
Tak například plíseň bramborová se často vyskytuje nejenom na bramborách, ale také na rajčatech. To plíseň okurková napadá i veškerou tykvovitou zeleninu (melouny, cukety, patisony, dýně apod.). Velmi zvláštní chorobou je i plíseň cibulová, kterou nenajdeme jenom na její jmenovkyni, ale i na česneku nebo pórku. A největším postrachem zahrádkářů je asi plíseň šedá, vegetující během sezóny především na rajčatech, paprikách a tykvovité zelenině jako je okurka, cuketa a samozřejmě i různé druhy dýní.
Jak se bránit proti plísni
Pojďme si vše ukázat na praktickém příkladu. Dejme tomu, že je vaší „pacientkou“ okurka setá, kterou často postihuje nejenom plíseň šedá, ale také hniloba kořenů, padlí či opravdu obávaná bakterióza. Pokud byste chtěli sáhnout po domácích prostředcích, pak by vás nejspíše zaujal manganistan draselný ve spojení se sodou. Ale uplatní se i zelená skalice, ocet, dehtové mýdlo nebo amoniak. Ne vždy je však toto ošetření úspěšné, protože plísně si už během té dlouhé doby, během níž nám dělají společnost, dokázaly získat i značnou odolnost. A co s tím tedy dělat?
Jestliže se potýkáte přímo s plísní šedou, pak byste měli fungicid aplikovat už na počátku kvetení. A nezáleží na tom, zda vaše zelenina roste volně na záhonku, ve skleníku nebo vzala za vděk pohodlím květináče třeba na balkonu. Ovšem jestliže se plísně objeví pozdě (v červenci a v srpnu), musíte používat již jen kontaktní přípravky, jiné nebudou účinné.
Proti padlí se braňte včas, jinak neuspějete
Někdy v této době se na rostlinách objevuje také obávané padlí. Často postihuje tykvovitou zeleninu, ale také mrkev, rajčata, papriky apod. Pokud zachytíte první známky nemoci včas, pak vám postačí jeden postřik, opakovaný přibližně po týdnu. Musíte si samozřejmě vybírat suché dny, ve kterých nehrozí příliš vysoké srážky.
Jinak se účinný prostředek smyje a ošetření nebude k ničemu. Jestliže se vám to stane, nebo pokud se stav ošetřovaných rostlin zhorší, pak ošetření zopakujte po 2-3 dnech. U zeleniny si dejte pozor na to, kdy nejpozději před sklizní se může uvedený přípravek používat. U květin naopak v tomto ohledu omezování nejste.
Nejlepší prevence před onemocněním? Jednoznačně hnojení
Rostliny nejvíce potřebují tři hlavní výživové prvky – draslík, dusík a fosfor. Ale neměly bychom zapomínat ani na další stopové prvky, jako je železo, měď, mangan a vápník. Opravdu kvalitní hnojiva by proto měla být základem celoroční péče.
Vše samozřejmě záleží na druhu pěstované plodiny. Rajčata a papriky potřebují větší množství vápníku, u zelí je leckdy problémem bor. Vždy se tedy vyplatí řídit se aktuálním zdravotním stavem rostlin a neponechávat nic náhodě. V každém případě však používejte hnojiva, určená pro hnojení zeleniny. Jiná by mohla vstupovat do rostlinných pletiv, takže bychom je mohli nechtěně zkonzumovat.
Zdroj obrázku 1: KorshunovDV / Shutterstock.com
Zdroj obrázku 2: vvoe / Shutterstock.com
Zdroj obrázku 3: iztverichka / Shutterstock.com