Domácí ovoce a zelenina má jistě lepší chuť než kupovaná. Pokud výsledky naší práce ihned nezkonzumujeme, musíme je zpracovat nebo uskladnit. Většina ovoce dozrává společně, a proto je nejlépe tu část úrody, kterou ihned nespotřebujeme, zavařit, zamrazit nebo usušit.
Zpracování a uskladnění ovoce
Zavařování ovoce
K zavařování se hodí veškeré ovocné plody. Angrešt, maliny, ostružiny, borůvky, rybíz, jahody, třešně, višně, švestky, blumy, meruňky, broskve, jablka a hrušky.
Zmrazování ovocných plodů
Většinu ovoce můžeme také zamrazit. Při zmrazování nedochází ke ztrátě vitamínů, ovoce si uchovává chuť, barvu a konsistenci.
Uskladnění jablek, hrušek a ořechů
Pouze nepoškozená jablka, ořechy a tvrdé nezralé hrušky použijeme k uskladnění. Pokud máme velký sklep, rozložíme ovoce vedle sebe na dřevěné regály. Jinak používáme dřevěné bedýnky, vystlané děrovanou folií nebo plastové přepravky.
Ovoce často kontrolujeme a jakkoli poškozené kusy ihned vyhazujeme. Skladujeme v chladných tmavých místech s možností větrání.
K uskladnění zralých ořechů se hodí lněné prodyšné pytlíky, které pověsíme na suché tmavé místo, třeba do spižírny.
Sušení ovoce
Sušení ovoce, zeleniny, bylinek a hub patří k nejstarším metodám uchovávání potravin. Sušit můžeme na slunci, v troubě nebo v sušárně. Nejvhodnějšími druhy ovoce k sušení jsou jablka, hrušky, meruňky a švestky.
Jablka a hrušky před sušením zbavíme jádřinců, nakrájíme na plátky, ponoříme do vařícího roztoku vody s 1lžičkou kyseliny citronové na 1 litr vody, aby nezhnědly a poté do horké vody s cukrem asi na jednu minutu.
Po vytažení a okapání rozložíme plátky na síto sušičky a dáme sušit. Správnost usušení poznáme na omak. Povrch ovoce je suchý, kožovitý, ale pružný.
Meruňky před sušením rozpůlíme a vypeckujeme. Sušíme na slunci, což trvá zhruba 4- 5 dní nebo v sušárně.
Švestky můžeme sušit celé nebo rozpůlené a vypeckované.
Zpracování a uskladnění zeleniny
Nejvhodnější doba ke sklizni a zpracování zeleniny je při její vyzrálosti. U kořenové zeleniny, především mrkve a petržele, se přesvědčíme vytažením několika kousků ze záhonu. Zeleninu, nevhodnou ke zpracování či uskladnění po sklizni ihned spotřebujeme (druhy salátů, ředkvičky).
Zpracování zeleniny
Zeleninu konzervujeme v soli nebo v octu, zavařujeme, zamrazujeme, usušíme nebo uskladňujeme. Jediným druhem zeleniny, kterou zavařujeme jako kompot je dýně. Některé druhy zeleniny je možno zpracovávat hned několika způsoby. Můžete si tedy vybrat, čemu při jejich zpracování dáte přednost.
Kořenová zelenina
Nať kořenové zeleniny (petržel, celer) konzervujeme v soli, zmrazujeme nebo sušíme. Celer můžeme uchovávat v lednici v syrovém stavu, zmrazovat, nakládat v soli nebo v octu. Mrkev je druh zeleniny, kterou sterilujeme v sladkokyselém nálevu, zmrazujeme, konzervujeme v soli nebo z ní připravujeme šťávy. Petržel rovněž uchováváme zamrazováním a konzervací v soli.
Další druhy zeleniny a jejich zpracování
Kopr nakládáme v soli, sterilujeme v sladkokyselém nálevu a zmrazujeme, používáme k přípravě omáčky a jako přísadu do kysaného zelí a k zavařování okurek.
Červenou řepu sterilujeme ve sladkokyselém nálevu jako takovou nebo s přidáním křenu či bílého hlávkového zelí.
Rajčata a papriku zavařuje nebo zmrazujeme a používáme k přípravě leča nebo pod maso.
Česnek a cibuli uchováváme čerstvou, menší cibulky můžeme sterilovat v sladkokyselém nálevu, česnek umeleme a konzervujeme se solí jako pastu.
Houby sušíme, zavařujeme v sladkokyselém nálevu, sterilujeme v solném nálevu nebo zmrazujeme.
Uskladnění zeleniny
Kořenovou zeleninu (mrkev, celer) můžeme také uchovat poměrně dlouhou dobu zapícháním do bedničky s vlhkým pískem a uskladněním v chladu a temnu.
Brambory uchováváme nejlépe v dobře větratelném sklepě.
Cibuli a česnek svážeme a zavěsíme na vzdušném místě.
Hlávkové zelí skladujeme buď uložením na regálu nebo volně na hromadě, košťály vzhůru.
Ovoce a zelenina jsou nedílnou součástí našeho jídelníčku. Doporučuje se konzumace nejlépe v syrovém stavu, pro vysoký obsah vitamínů a minerálních prvků, ale přebytky přece nevyhodíme.