Máte-li na zahradě stromy třešní, měli byste jim věnovat nyní trochu více pozornosti. Během června je často rádi navštěvují špačci, vrtule třešňová a další škůdci. Když se však na ně včas připravíte, nebudete litovat a užijete si i bohatou sklizeň. V závěru najdete pár zajímavostí o nutričních hodnotách třešní a také inspiraci pro jejich zpracování.
Chráníme zrající třešně před špačky
Pozvolna zrající plody třešní jsou nyní v ohrožení. Blíží se špačci. Jak jim v požírání plodů zabránit? Pro ochranu můžete použít hluk, např. větrné klapačky či bubnování na bubínek. Tím můžete zaměstnat například své děti, které hra jistě bude těšit. Hlukové odpuzování však může znepříjemnit život vašim sousedům, proto doporučujeme tuto metodu kombinovat s následujícími. Ptáci také intenzivně reagují na vizuální vjemy.
Pro plašení nežádoucích návštěvníků ze zahrady můžeme použít například strašáky či makety dravců. Pomoci mohou i třpytivé staniolové proužky. Vzhledem k tomu, že ptáci si snadno na plašení zvykají, je dobré s odpuzováním začít až ve chvílích, kdy se poprvé objeví, a po sklizni s ním ihned skončit.
Pro ochranu lze mimo to použít síť s 3cm oky. Tu svineme z obou stran ke středu a zdvihneme pomocí tyčí. Spodní konce by měly být svázány dohromady, aby nízko létající ptáci nemohli do koruny. Síť lze používat i několik let.
Boj proti škůdcům třešní: jde to i bez postřiku
Na třešně během jejich dozrávání se chystá i vrtule třešňová (moucha Rhagoletis cerasi) či mšice třešňová. Chceme-li předejít výskytu vrtulí, měli bychom na to pamatovat už při výběru odrůdy. Je známo, že rané odrůdy, které dozrávají v prvních třešňových týdnech, nenapadají larvy (červi) tohoto škůdce. Zato středně pozdní až pozdní odrůdy na ně trpí. Dospělci kladou vajíčka na ještě nezralé plody v polovině června. Larvy vyžírají dužninu okolo pecky.
Škody doporučujeme regulovat pomocí žlutých lepových destiček či pomocí sítí proti hmyzu. Ty nám pomohou jednak sledovat přítomnost tohoto škůdce a zároveň přispějí k snížení jeho množství na ovocných stromech. Destičky umisťujeme ve vzdálenosti půl metru od sebe. Tato moucha napadá také třešně ptáčnice a střemchy. Jsou-li v okolí našich třešní, je nutné i je chránit.
Mšice třešňová
V případě, že se na stromě objeví mšice třešňová, se však bez chemických opatření nejspíš neobejdeme. Tohoto drobného škůdce najdeme se skrývat na spodní straně listů. Při silném napadení se objevuje také na vrcholech listů a na bázi plodů. Napadené části jsou zkroucené, později se zbarvují do žluté až hnědé. Insekticidní postřik proti mšicím se aplikuje ve chvíli, kdy se na 20 letorostech objeví nejméně 10 vajíček. Důležité je postřik opakovat a zároveň střídat přípravky s odlišnými účinnými látkami.
Sklizeň a zpracování třešní
Chceme-li sklizené třešně ihned zpracovat, můžeme je trhat bez stopky. Potřebujeme-li však, aby vydržely, sklízíme je vždy se stopkou. Před zpracováním plody vytřídíme, omyjeme a osušíme. Poté je hned zpracujeme. Třešně neukládáme do lednice vedle aromatických potravin, snadno přebírají jejich pachy. Plody se hodí pro přípravu moštů, džemů, kompotů, šťáv i destilátů. Oblíbené jsou v různorodých dezertech, jako jsou bublaniny, pěny, poháry apod. Sušené třešně lze použít místo rozinek.
Třešňová kúra
Třešně jsou bohaté na vitaminy A, C, B, fosfor, vápník, železo a ovocné cukry. Chcete-li udělat něco pro své tělo, zkuste konzumovat denně po několik dní alespoň 250 g čerstvých třešní. Tato třešňová kúra reguluje trávení, odstraňuje zácpu a zbavuje tělo odpadních a jedovatých látek.
ZDROJ:
DUFEK, Oldřich. Zelenina a ovoce v kuchyni. 2. vyd. – dotisk. Praha: Svépomoc, 1991.
HÖHNE, Johannes a Paul Gerhard WILHELM. Dvanáct měsíců v zahradě: plánování, výsadba, pěstování, sklizeň. V Praze: Knižní klub, 2000.
OBERBEIL, Klaus a Christiane LENZ. Ovoce a zelenina jako lék: strava, která léčí. Praha: Fortuna Print, c2001.
ŠEDIVÝ, Josef. Ochrana rostlin na zahradě od jara do zimy. 2., upr. vyd. Praha: Grada, 2002. Česká zahrada. ISBN 80-247-0322-X.