Hlávkový salát – první jarní zelenina

Salát je zelenina, kterou můžeme sklízet dokonce dříve než ředkvičky. Tajemství úspěchu závisí na tom, jakou odrůdu zvolíme.

Jak pěstovat salát

Půda pro pěstování salátu

Salátu se nejvíce daří v teplých slunných polohách na středně těžkých půdách bohatých na humus, takzvaně ve „staré síle“. Přímé hnojení organickými hnojivy není třeba, dobře vyzrálý kompost je pro tento účel vhodnější. Kyselé půdy salát nesnáší, půdní reakce má být neutrální až mírně alkalická.

Zalévání salátu a růst

Kořenový systém salátu je sice poměrně rozvětvený, ale velmi mělký. Proto je potřeba důkladně a častěji zalévat. Nad povrchem půdy se nejprve tvoří přízemní růžice listů, které se (v závislosti na odrůdě) později svinují v hlávky. Listy jsou různé zkadeřené a zbarvené. Obvyklá je zelená barva, ale existují i odrůdy červenolisté a žlutolisté. Hlávky dosahují hmotnosti 100 až 500 g podle typu a odrůdy salátu.

Vegetační doba – od výsevu do sklizně – se pohybuje od 30 do 110 dnů. Ke konci vegetačního období, nebo vlivem nepříznivých světelných a tepelných podmínek i dříve, ze středu hlávky vyrůstá květní stonek. Vykvétání salátu není z konzumního hlediska žádoucí a dá se tomu zabránit jedině pečlivým výběrem odrůdy a vhodným termínem pěstování.

Odrůdy hlávkového salátu dle doby sklizně

Hlávkový salát dělíme na různé typy podle doby pěstování: na rychlený a polní, který se dále rozlišuje na jarní, letní a zimní. Odrůdu vybíráme podle toho, kdy chceme salát sklízet.

Odrůdy k rychlení

Patří mezi nejranější a jsou určeny pro pěstování v pařeništi, fóliovníku nebo skleníku. Osivo se vysévá v lednu až únoru do bedniček. Po vzejití, ve stádiu dvou pravých listů, se sazenice přepichují do rašelinového kontejneru, kde salátovou sadbu dopěstujeme.

Drobná semínka klíčí za tři až sedm dní. Nesmíme zapomenout, že k vyklíčení potřebují světlo, proto semínka jen slabě posypeme zeminou, povrch utužíme a opatrně zaléváme. Sazenice k výsadbě na záhon má mít tři až pět pravých listů. Při výsadbě sazenic nesmí přijít srdéčko pod úroveň okolní půdy. Hlávkový salát sázíme do sponu 25 x 30 cm.

Odrůdy rané

Mají vegetační dobu (od výsevu do sklizně) šedesát až sedmdesát dní. Vyséváme je od začátku února do března.

Odrůdy jarní

Jsou vhodné pro rychlení v nevytápěném skleníku nebo pařeništi, pro volnou půdu i pro podzimní výsevy. Tyto odrůdy totiž bez poškození snesou i mrazíky do mínus pěti stupňů Celsia. Vyséváme je v únoru do pařeniště a vysazujeme v březnu až dubnu.

Odrůdy letních salátů

Jsou výbornou doplňkovou zeleninou okolo záhonů nebo jako následná plodina po ředkvičkách či kedlubnách. Vyséváme je přímo na záhon koncem dubna a sklízíme od srpna do září. Výhodou letních odrůd je, že nevybíhají do květu a tvoří pevné hlávky.

Odrůdy zimní

Jsou vhodné pro podzimní výsadbu a k přezimování ve volné půdě. Semeno vyséváme v druhé polovině srpna a sazenice vysazujeme během září, nejpozději však počátkem října na záhony.

Méně známé druhy salátů

Kromě hlávkového salátu se hodně pěstují i jiné druhy: salát římský, salát k česání, salát k řezu, a salát ledový.

Salát římský

Tvoří až 40 cm vysoké protáhlé hlávky. Z dubnového až červnového výsevu vypěstujeme přepichováním sazenice, které vysazujeme do sponu 30 x 30 cm. Vegetační doba je poměrně dlouhá, asi tak čtyři měsíce.

Salát ledový

Vyséváme přímo na záhon od března do května a vysazujeme stejně jako salát hlávkový. Ledové saláty sklízíme probírkou podle potřeby od července až do konce září. Salát k řezu je na pěstování a ruční práci nejméně náročný. Poměrně hustě se vysévá do pařeniště, jakmile počasí dovolí. Za tři až čtyři týdny se listy odřezávají těsně nad zemí.

Salát k česání

Je dalším listovým salátem, který je také známý jako „dubáček“. Listy salátu totiž vzdáleně připomínají tvar dubového listu. Sklízí se postupným očesáváním listů nebo se řežou celé rostliny. I jeho pěstování je poměrně snadné a od pěstování salátu k řezu se liší jen sponem výsadby, který by měl být 25 x 15 cm.

Užitečné rady pro pěstování salátu

• Semeno salátu klíčí poměrně rychle, proto se často využívá jako „značkovací“ rostlina při výsevu jiných zelenin, které vzchází poměrně dlouho. Jsou jimi například mrkev či petržel. Přimíchané osivo salátu přesně vyznačí osetý řádek, který tak snadno můžeme prohrábnout motykou.
• Kupujme si vždy čerstvé osivo, neboť semena salátů rychle stárnou a ztrácí klíčivost.
• Výsev jemných semen usnadní osiva na pásce nebo namíchání semínek s hrubým (suchým) pískem.
• Saláty zaléváme vždy ráno či dopoledních hodinách tak, aby rostliny stačily do večera oschnout. V opačném případě hrozí rozšíření houbových chorob, především plísně salátové.
• Pamatujte! Salát je zelenina, která má ráda teplo „od nohou“. Výborným pomocníkem jsou netkané textilie. Zabrání prorůstání plevelů, udržují vlhkost a teplotu půdy a saláty sklízíme vždy čisté.
• Salát sklízíme ráno, kdy je nejvíce čerstvý
• Otestujte si úrodnost půdy podle salátového testu z článku o plevelu.

Zajímavost na závěr: Odkud salát pochází?

Hlávkový salát vznikl vyšlechtěním z obyčejného plevele, který běžně roste na polích, navážkách a všeobecně chudších půdách. Locika planá byla totiž jednou z nejdůležitějších zelenin starého Egypta, z něhož se rozšířila do Kalifornie.

Tam teprve salát dostal současnou podobu, jak ji známe dnes. V Evropě se objevil až o mnoho století později. Zdánlivě dlouhou dobu cesty salátu na náš kontinent má na vině doprava, kterou jednoduše salát nevydržel. Zlom nastal teprve až když americký šlechtitel Jagger „objevil“ salát ledový. Název dostal salát podle způsobu skladování, který byl při transportu chlazen ledem, aby si uchoval čerstvý vzhled.

---