Mezi stále oblíbenější rostliny se poslední dobou dostávají masožravé rostliny. Jak praví jejich název, opravdu jsou masožravé. A není divu, tyto druhy skýtají opravdové zvláštnosti rostlinné říše. Existuje mnoho druhů masožravých rostlin, ačkoli nejznámější jsou mucholapky, špirlice, rosnatky a láčkovky s tučnicemi. Každý z nich má svá specifika a dělí se na spousty kultivarů a kříženců.
Co jste o masožravkách nevěděli
Mucholapky, jako jedny z mála, jsou známé lapáním své kořisti pomocí sevření pasti během pár vteřin. Tento efektní jev zaujme každého příznivce masožravek. Avšak je vhodné zmínit, že po několika sklapnutích pastí, se rostlina vyčerpá a past odumře. Zdravá rostlina, ale vyprodukuje spousty pastí, čímž nahradí ty odumřelé a není potřeba se obávat, že nám mucholapka uhyne.
V případě rosnatky se také můžeme dočkat určitého pohybu při lapání kořisti. Některé druhy rosnatek dokážou svůj list, po zachycení kořisti, stočit a tím zrychlí trávení mouchy či jiného hmyzu. Každá rosnatka má na svém listu drobné kapičky, které připomínají vodu; odborně se nazývají „tentakule“.
Mezi příznivci masožravých rostlin jsou také oblíbené špirlice, které svými pastmi s trochou fantazie připomínají trumpety. Uvnitř „trumpet“ se nachází trávící tekutina, která rozkládá případnou oběť. Špirlice kvetou nádhernými květy, leckdy krásnějšími než kdejaké šlechtěné letničky, a proto jsou vysoce dekorativní v okrasných zahradách.
Také láčkovky mají ve svých láčkách trávící tekutinu, která zaplňuje přibližně třetinu celé láčky. Největší druh je schopný do své láčky pojmout i drobného savce. Oběti láčkovek, které uvíznou v jejích pastech, mají téměř nulovou šanci dostat se ven, a to díky voskovému povrchu uvnitř láčky, který se odlupuje a ulpívá na nožičkách oběti, které znemožní únik.
Ještě před objevením láčkovek, cestovatelé a vědci, kteří zkoumali džungli, narazili na podivné rostliny s „nádobami“, u kterých se domnívali, že zachycují vodu a tak ji pili, aby se posilnili. Později se však prokázalo, že se jednalo o láčkovky a tekutina v nich nebyla voda z deště, nýbrž trávící tekutina. Tito vědci přežili a dokonce tvrdili, že byla i docela chutná. Ovšem je nutno podotknout, že v žádném případě by nikdo neměl trávící tekutinu z láček pít.
Přestože se jmenují masožravé, tyto rostliny jsou pro člověka neškodné a nemají schopnost „kousat“, jak se často mylně píše. Nedoporučuje se je konzumovat a ani nijak využívat v kuchyni. Jsou skvělými lapači otravného hmyzu.
Jaké jsou pro mne vhodné a kde je seženu?
Nejvhodnějšími rostlinami pro začátečníky jsou například rosnatka kapská, mucholapka podivná nebo láčkovka baňatá. Tyto rostliny snesnou začátečnické chyby v pěstování a jsou odolnější oproti některým dalším druhům.
Masožravé rostliny je v dnešní době možné koupit i v běžném supermarketu nebo každém druhém květinářství. Přesto je důležité upozornit na to, že rostliny z takového prodeje nebývají v dobrém stavu, jelikož prodejci nevědí jak se o ně starat.
Je tedy lepší sehnat rostliny od zkušeného pěstitele nebo na výstavách. Každoročně probíhá výstava masožravých rostlin v botanické zahradě Univerzity Karlovy, kde se nabízejí vysoce kvalitní rostliny a navíc se tam o nich dozvíte spoustu potřebných informací.
V České republice existují i společnosti pěstitelů masožravých rostlin, které sdružují členy s tímto zájmem. Mezi nejstarší společnost u nás patří Darwiniana, která také pravidelně publikuje časopis Trifid, který je plný masožravé tematiky.
Chytání kořisti aneb nároky na pěstování
Každý druh masožravé rostliny je specifický svými nároky na pěstování. Láčkovky potřebuji vzdušnější substrát a vysokou vlhkost vzduchu, kdežto většina rosnatek zase velmi vysokou vlhkost nesnáší. V dnešní době je ale možné si zakoupit již připravený substrát přímo pro druh, který pěstujete. Pro začátečníky je to skvělá volba, díky které se vyvarujete prvních chyb z pěstování. Zároveň při nákupu rostlin vám každý poctivý prodejce buď napíše, nebo rovnou řekne jak pěstovat dané rostliny a zmíní jejich specifické nároky.
Mezi pěstiteli často koluje, že by měli masožravé rostliny přiživovat. Někteří dokonce zkoušeli sýr, maso; ti schopnější dokonce chytají mouchy, které následně rovnou hodí do pasti. Takové jednání je však naprosto zbytečné. V žádném případě rostlinám nedodávejte stravu z kuchyně; ani mouchy není potřeba chytat. Masožravé rostliny se vyvinuly s dokonalým lapacím systémem, protože v místech kde rostly, neměly dostatek živin a tak si vytvořily past, do které lákají své oběti. Rostliny si tudíž chytnou samy nějakou tu mouchu nebo komára.