Pažitka, lidově zvaná „šnytlík“, je oblíbená víceletá bylinka z čeledi liliovitých, blízce příbuzná cibuli, česneku či pórku. Nachází široké a rozmanité využití v kuchyni a je bohatým zdrojem vitaminu C. Typické jsou pro ni růžové kulovité květy a dlouhé, tenké a duté lístky se štiplavou chutí.
Popis bylinky
Pažitka představuje jednu z nejběžnějších bylinek a pozná ji většina z nás. Velké svazky dutých zelených stébélek jsou na jaře k dostání na každém farmářském trhu a není divu, že jsou velmi rychle na odbyt. Pažitka dorůstá až čtyřiceti centimetrů, tvoří trsy tenkých dutých lístků kulatého průřezu a později během vegetační sezony vykvétá bohatými růžovými až fialovými květenstvími. Nadzemní část rostliny na podzim odumírá, v zemi však dobře přezimují cibulky.
Pěstování pažitky
Velkou výhodou pažitky je to, že se jedná o víceletou rostlinku. Pokud ji tedy na své zahrádce jednou začnete pěstovat, každý rok se brzy zjara můžete těšit na čerstvé výhonky. Začínají rašit již v březnu. Pažitku můžete dobře pěstovat i v květináči na okenním parapetu. Semena lze sít již v únoru, ale pokud nechcete čekat, můžete si koupit bylinku vzrostlou. Na stanoviště je pažitka nenáročná, spokojí s polostínem i prosluněným záhonkem. Bude však vyžadovat půdu bohatší na živiny a pravidelnou zálivku. Chcete-li mít bohatší úrodu, pravidelně přihnojujte a odstraňujte květy.
Využití v kuchyni
Málokterá bylinka nachází v kuchyni tak univerzální využití, jako čerstvě nasekaná pažitka. Díky svěží a lehce štiplavé chuti ji oceníme jak v čerstvé podobě, tak jako sušenou přísadu. Pažitka si velmi dobře rozumí s mléčnými výrobky, proto představuje vynikající ingredienci do různých tvarohových či sýrových pomazánek. Intenzivní odstín zelené barvy ji předurčuje k tomu, aby se stala ideální dekorací již hotových pokrmů, které navíc prozáří a oživí. Vhodný způsob konzervace pažitky představuje zmrazení, kdy se zachová většina účinných látek. Pažitka je cenná zejména díky zmíněnému vysokému obsahu vitaminu C.
