Sice je venku stále zima, nicméně čas výsevů a výsadeb do pařeniště se blíží. Seznamte se s tím, jak se takové pařeniště zakládá. Připravte se včas na předpěstování sazenic pro výsadbu či na rychlení salátů, ředkviček a podobně.
Prodloužení sezony pěstování
V našich zeměpisných šířkách se výsadba jednoletých a víceletých plodin i okrasných rostlin provádí obvykle až od druhé poloviny května. V tu dobu je už půda přirozeně prohřátá na 10–15 °C až do hloubky 30 cm. Zároveň už nehrozí žádné mrazíky, které by rostliny mohly poškodit. Pařeniště si proto právem našla své místo na zahradách už více než před sto lety. Umožnila pěstitelům pěstování i rychlení např. salátové zeleniny, kedlubnů či ředkviček s předstihem.
Než začneme
Vhodné umístění pařeniště ovlivňuje významně úspěch pěstování. Doporučovaná je orientace na jih, mimo blízkost budov a stromů, které by ho mohly zastiňovat. Plocha pro pařeniště by měla odpovídat vašim potřebám. Praktická jsou menší pařeniště, snadněji se opečovávají. Ideální délka i šířka je okolo 2 m. Hloubka by měla být okolo 40–60 cm. Je-li v této hloubce přítomná voda, díry v půdě apod., pařeniště je nutné vybudovat jinde. Volba rozměrů by měla být promyšlená i vzhledem k materiálům, které pro výstavbu chcete použít. Klasická pařeniště se staví z rámů z dřevěných prken či betonu a přikrývají se okny. Existují také hotová řešení, koupíte je například v hobby centrech či e-shopech.
Postup pro zakládání klasického pařeniště
Přípravu pařeniště provádíme pouze v bezmrazém počasí. Než se pustíme do hloubení, je potřeba si zajistit čerstvý koňský trus, který necháme 3 dny odležet na hromadě. Déle odleželý trus má nižší výhřevnost. Dno pařeniště pokryjeme padaným listím nebo málo propustnou fólií, abychom zabránili vyplavení rozpustných živin z hnoje. Na to navršíme 3–5 cm rašeliny, která funguje jako savá vrstva, dále přidáme hnůj a ušlapeme do vrstvy vysoké 35 cm. Následně zakryjeme okny, která po 3 dnech sundáme, a podklad ještě jednou ušlapeme. Poté přidáme 2cm vrstvu listí pro lepší udržování tepla a zasypeme 15 cm výsevní zeminy.
Jde to i bez koňského hnoje
Místo čerstvého koňského hnoje lze použít 3 roky kompostovanou zeminu, kterou prosejeme, a přimícháme k ní zahradnickou rašelinu v poměru 3 : 1. Do pařeniště s nižší vzduchovou vrstvou můžeme pak vysévat či vysazovat ihned.
Jako náhradu koňského hnoje lze také použít slámu, slaměnou řezanku, plevy, rostlinný odpad, suché listí či bramborovou nať. K tomu je dobré přimíchat trochu zahradnické rašeliny a látky podporující paření, jako čerstvé pivovarské mláto, cukrovarské řízky, kakaové slupky, ricinový šrot, holubí trus či hnůj od drobné domácí zvěře. Podle potřeby je nutné přidat vodu, zvláště na suchý materiál. Poté směs navrstvíme a zasypeme dusíkatým vápnem. Rozhodíme 2 kg hnojiva na 1 m2 a zakryjeme. Po 8–10 dnech se pařeniště prohřeje natolik, že základ můžeme navrstvit zeminou a po 3 dnech můžeme sázet i vysévat.
Uchování tepla a další péče
Koňský trus prohřívá půdu až po 3 měsíce, obdobná, avšak o něco nižší výhřevnost je u výše zmíněných alternativ. Abychom zvláště v chladnějším období roku zabránili úniku tepla, stačí vhodná izolace. K okrajům pařeniště lze nahrnout materiál jako listí, zem, hnůj či mulčovací kůru. Do vyklíčení výsevů je nutné nechat pařeniště zakryté. Po vzejití osiva přes poledne větráme, aby opotřebovaný vzduch mohl uniknout. Mrzne-li v noci, je potřeba zakrýt pařeniště rohožemi. Pravidelně kontrolujte vlhkost, zalévejte.
ZDROJ:
BÖHMIG, Franz, Jürgen RÖTH, Bärbel RÖTH, Werner SCHURICHT a Barbara SCHÖN. Zahradničení den po dni: velký zahradnický rádce : 1686 rad, 532 kreseb. Přeložila Pavla DOUBKOVÁ. Praha: Euromedia, 2016.
HÖHNE, Johannes a Paul Gerhard WILHELM. Dvanáct měsíců v zahradě: plánování, výsadba, pěstování, sklizeň. V Praze: Knižní klub, 2000.