Již naši dávní předkové používali česnek nejen v kuchyni, dobře věděli i o jeho zázračných léčivých účincích. Protože jim moc nevoněl, hanlivě jej pojmenovali „zapáchající růže“. Tehdy měl česnek odpuzovat nejrůznější choroby a stejné účinky má česnek v podstatě dodnes.
Česnek je zelenina stará tisíce let
Česnek má svůj původ ve střední Asii. První zmínka o něm však byla zaznamenána na papyru už před 3500 lety v Egyptě. Bylo prokázáno, že velkými konzumenty česneku zde byli i stavitelé pyramid a otroci se prý dokonce bouřili, když jim byl příděl této zeleniny omezen. Staří Egypťané používali česnek jako lék na velké množství zdravotních potíží -na bolest hlavy, ekzémy, srdeční potíže.
V Asii byl určitou dobu odmítán buddhisty, údajně provokoval k hrubosti. Lidé, ze kterých byl česnek cítit, měli odepřen přístup do chrámů.
Ve středověku se česnek používal jako obrana proti hmyzu přenášejícím nemoci. Věřilo se, že pomáhá i proti moru. V této době se pomocí česneku dezinfikovala i voda, která byla nejčastějším původcem nákazy.
Česnek pro zdraví
Kromě vysokého obsahu vitamínu C obsahuje česnek vitamín B, karoten, hořčík, jód, draslík, vápník a síru. Právě síra se v těle štěpí a vzniká tak velmi účinné antibiotikum alicin ničící v těle škodlivé látky.
Kombinace všech látek obsažených v česneku má po zkonzumování dezinfekční účinky zejména v trávicí soustavě. Dále pomáhají rozproudit látkovou přeměnu v krvi, čímž se zpomaluje proces stárnutí a pomáhá v hubnutí. Při rýmě syrový česnek uvolňuje nos a zmírňuje příznaky nachlazení. Doporučuje se i při přemnožení kvasinek a mykózách.
Česnek v kuchyni
K dostání je nejen česnek čerstvý, ale i sušený nebo granulovaný. Výborné jsou i česnekové extrakty, sušený česnek, česneková pasta, máslo nebo i olej. Česnek používáme na ryby, do salátů, nebo na zeleninu a nejrůznější předkrmy.
Téměř nepostradatelný je při přípravě skopového a mletého masa, bramborových jídel, dále při přípravě uzenin, některých omáček a majonéz. V kuchyni lze kromě stroužků česneku zužitkovat i zbytek rostliny, nať se používá při nakládání hub, zeleniny apod. Své nezastupitelné místo má česnek i při výrobě dobrot z domácí zabijačky.
Česnek se v kuchyni nepoužívá v takovém množství jako jiná zelenina, ale spíše jako ochucovadlo nebo koření. Stroužek česneku pokrm „podtrhne“ a doplní o typické aroma. Česnek se jako dochucovadlo používá zejména ve francouzské, italské a španělské kuchyni, ale i ve spoustě dalších včetně té naší, české. Hlavně jižané si česnekem snaží udržovat mládí.
Jak s česnekem zacházet
- Nakupujte pouze pevné česnekové hlavičky, vyvarujte se měkkých a plesnivých stroužků, nebo těch, které dokonce klíčí. Česnek uchovávejte v suchu, chladu, tmě a na dobře větratelném místě. Bude pak mít až několikaměsíční trvanlivost.
- Nekupujte nekvalitní česnek z Číny, který k nám putuje i několik měsíců naložený v chemii. Podpořte tuzemské farmáře, překvapí vás několikanásobná síla českého česneku – je to samozřejmě čerstvostí. Víte, že jsme byli ještě nedávno světová velmoc v produkci česneku?
- Trápí-li vás po konzumaci česnek zápach z úst, zkuste se podívat, zda není česnek uvnitř naklíčený. Právě klíčky jsou za zápach odpovědné. Klíčky tedy vždy odstraňte.
- Pokud chcete česnek dlouhodobě uchovávat, oloupejte ho a zmrazte, případně usušte nebo naložte do velmi kvalitního oleje. Snadno lze připravit i česnekovou sůl.
- Dbejte na to, abyste česnek nepřipálili, získá poté nahořklou chuť. Aroma česneku nejvíce vynikne po jeho rozdrcení, nakrájení nebo prolisování. Při tepelné úpravě ztrácí česnek většinu svých příznivých účinků, proto česnek přidávejte do pokrmů až těsně před dovařením pokrmu.
- Do některých jídel je lepší česnek nasekat. Aby se vám nelepil na ruce nebo na nůž, pokapte ho trochou olivového oleje.