Řeřicha zahradní (Lepidium sativum, někdy též známá jako řeřicha setá) je bylinka z čeledi brutnákovitých, kterou tradičně sklízíme na jaře ve formě klíčků. Pokud ji však vysejeme na zahrádku, k chuti může přijít během celého roku. Navíc díky ní potěšíme svůj organismus bohatou porcí vitaminu C.
Popis rostliny
Rozeznáváme několik odrůd řeřichy, které se vzájemně liší především tvarem a velikostí listů (mohou být jak jednoduché, tak kadeřavé). Protože řeřichu obvykle sklízíme již zkraje její vegetační sezony, málokdy si stihneme všimnout, jak vykvétá. Kvítky se totiž objevují až v letním období a jsou velmi drobné (zhruba 2 mm velké). Pokud bychom rostlinku ani poté nesklidili, dozrají plody, kterými jsou protáhlé šešule chránící semena.
Pěstování řeřichy
Řeřichu můžeme pěstovat jak na záhonku, tak v interiéru, například na parapetu. Výhodou je velmi rychlý růst. První výhonky je možné pomocí nůžek sklízet již za čtrnáct dní od výsevu (když již dosahují zhruba pěticentimetrové výšky) a další rychle dorůstají.
Řeřicha je velmi nenáročná a při domácím pěstování se spokojí s navlhčenou vatou vloženou do ploché plastové misky. Pokud se rozhodnete pro pěstování na zahradě, bude jí stačit slunné či polostinné stanoviště chudší na živiny. Semena nezakrývejte zeminou, k vyklíčení totiž potřebují přístup denního světla. Pravidelně dosévejte v průběhu celé sezony. Protože jde o jednoletou rostlinu, napřesrok bude potřeba založit záhon nový. Doporučuje se zvolit pokaždé jiné stanoviště.
Využití v kuchyni
Pro svou specifickou chuť patří řeřicha do každého jarního salátku, který příjemně zjemní a ozvláštní. Velmi chutný je také zdánlivě obyčejný chléb se sýrem či tvarohem a právě řeřichou. Čerstvé klíčky nasekané najemno navíc působí velmi dekorativním dojmem. Řeřicha obsahuje značné množství nejen vitaminů, ale také důležitých minerálů, například železa. Konzumujeme ji pouze syrovou, po tepelné úpravě totiž ztrácí své cenné vlastnosti včetně charakteristické zemité chuti.