Zbavte se mšic nejen na zahradě

Škody, které mohou mšice způsobit na rostlinách, nejsou hezké napohled. Vysávají z nich totiž vše potřebné pro zdravý vývoj. Rostlinám usychají listy, někdy se na nich objevují deformace, či dokonce plísně. V článku vám poradíme, jak předejít jejich výskytu, jak rozpoznat napadení i jak se mšic zbavit.

List napadený mšicemi

Není mšice jako mšice

Je-li řeč o mšicích, může se mluvit o nadčeledi čítající 5 000 druhů, podrodu, jehož součástí jsou korovnice, vlnatky či zdobnatky, nebo zkrátka a jednoduše o konkrétních mšicích. Ty své druhové pojmenování dostávají podle toho, kde škodí nejčastěji. Některé z druhů navíc svého hostitele během cyklu střídají.

Jak poznáme mšici

Jednotlivé druhy mšic se od sebe příliš vzhledově neliší. Většinou dorůstají velikosti 4 mm a jsou různě zabarvené. Pro sání rostlinných šťáv jsou vybaveny bodavě savým ústrojím. Křídla mšice běžně nemají, dojde-li však k jejich přemnožení, další generace se líhne i s křídly. Mimoto se na jaře líhne vždy nová generace křídly vybavená.

Rostlina napadená mšicemi
Mšic existuje nespočet druhů a barev

Napadení mšicí

Napadené rostliny mají pokroucené listy se světlými skvrnkami a jsou na nich viditelné i samotné mšice. Sáním šťáv z rostlin nejen že se deformují listy, ale také dochází k zbrzdění růstu i tvorby květů a plodů.

Nejen přenašečky virů

Vzhledem k tomu, že tito škůdci přicházejí do kontaktu s různými patogeny, při narušování rostlinných pletiv za účelem sání mohou přenášet i virová onemocnění způsobující mj. tvarové deformace, tzv. hálky.

Mšice vylučují tzv. medovici, což je sladká lepivá tekutina, která je ideálním prostředím pro vznik houbových chorob. Mimoto povlaky na rostlinách, ať už jsou medovicové, či houbové, znemožňují asimilaci rostlin.

Jak předejít výskytu mšic?

Prevence je vždy lepší než samotná ochranná opatření. V první řadě je nutné zajistit vhodné podmínky pro růst a vývoj rostlin. Nezbytná je dostatečná pravidelná závlaha. Postrádají-li rostliny vodu, měknou jim pletiva a usychají jednotlivé části. V takovém stavu pak slábnou a jsou náchylnější k napadení.

Mimo vodu vyžadují rostliny i živiny, které jim běžně doplňujeme hnojivy. Rozhodneme-li se v létě pro přihnojení, měli bychom volit hnojiva s převahou draslíku, nikoli dusíku.

Dusík je důležitým makroprvkem pro rostliny, který podporuje tvorbu zelené hmoty. Má-li rostlina nadbytek dusíku, sice roste, ale je křehká a náchylná na napadení škůdci i chorobami. Zato draslík rostlina potřebuje pro řízení řady procesů, např. i zpevňování pletiv.

Jak se zbavit mšic přírodně?

Řada zahradních škůdců má své přirozené nepřátele. Přizpůsobíte-li jim podmínky, zabydlí se ve vaší zahradě a budou vám pomáhat s regulací škůdců. Užiteční zahradní živočichové potřebují obvykle nějaké neopečovávané zákoutí, hromadu dřeva apod., kde mohou v klidu živořit. Nemáte-li takové zákoutí či prostor pro něj, postavte si nebo pořiďte hmyzí hotel. Nepřirozenými nepřáteli mšic jsou larvy i dospělci slunéček, denivek a bejlomorek.

Mšice a slunéčka sedmitečná, berušky
Mšicemi se živí slunéčka (berušky) a mnoho dalších hmyzích zástupců

 (Ne)obyčejná sprcha

Při nevelkém napadení stačí rostliny osprchovat silným proudem vody. Roztok aplikovaný na rostliny můžete obohatit mýdlem či trochou alkoholu.

V biologické ochraně proti mšicím mají své místo i rostlinné jíchy, které si můžete vyrobit poměrně snadno doma. Na mšice je doporučována pelyňková či kopřivová jícha (zákvas vyráběny z pelyňku nebo kopřiv). Nemáte-li čas na její výrobu, a přesto chcete použít přípravek na přírodní bázi, doporučujeme např. NeemAzal.

Chemická ochrana

Nedaří-li se vám i přes veškerou snahu se mšic zbavit či nemůžete z jakéhokoliv důvodu použít nechemickou ochranu, nepomáhají například ani lepové desky, můžete se spolehnout na řadu insekticidních prostředků proti mšicím, jako je Neudosan, Karate, Fast K či Fast M.

ZDROJ:
BÖHMIG, Franz, Jürgen RÖTH, Bärbel RÖTH, Werner SCHURICHT a Barbara SCHÖN. Zahradničení den po dni: velký zahradnický rádce: 1686 rad, 532 kreseb. Přeložila Pavla DOUBKOVÁ. Praha: Euromedia, 2016.

HÖHNE, Johannes a Paul Gerhard WILHELM. Dvanáct měsíců v zahradě: plánování, výsadba, pěstování, sklizeň. V Praze: Knižní klub, 2000.

ŠEDIVÝ, Josef. Ochrana rostlin na zahradě od jara do zimy. 2., upr. vyd. Praha: Grada, 2002. Česká zahrada. ISBN 80-247-0322-X.

http://eagri.cz/public/app/srs_pub/fytoportal/public/?k=0#fotogalerie|hledej:m%C5%A1ice


Líbí se vám článek? Doporučte jej ostatním:

Přidejte komentář