Jak na výsadbu cibulnatých kosatců

Cibulnaté kosatce, někdy též nazývané kosatečky, patří mezi první cibuloviny rostoucí na zahradě. Z jejich modrých, žlutých či bílých květů se můžeme radovat už v únoru. Pro to, aby tyto rostlinky vykvetly včas, vysazujeme je během října. Krásné cibuloviny nám mohou dělat radost i rychlené. Přečtěte si, jak pěstovat cibulovité kosatce.

Kvetoucí fialový kosatec

Není kosatec jako kosatec

Řada rostlin má svůj původní latinský název propojený s řeckou mytologií, proto nás asi příliš nepřekvapí, že své latinské jméno kosatec zdědil po bohyni duhy Iris. Na našich záhoncích pěstujeme jako trvalky kosatce tvořící hlízy, avšak cibulnaté kosatečky řadíme mezi letničky.

Cibulnaté kosatce a jejich výsadba

Kosatečky vysazujeme každoročně během října, v mírnějších pásmech i během listopadu. Nikdy je nevysazujeme dříve, mohl by je poškodit mráz. Cibule kosatců vysazujeme mezi sebou ve vzdálenosti 8 až 10 cm. Po výsadbě cibulky zakrýváme vrstvou kompostované zeminy či spadaného listí, abychom je ochránili před mrazy.

Požadavky na pěstování

Kosatce vyžadují teplé, slunné stanoviště. Protože patří mezi první kvetoucí rostliny, vysazujeme je tam, kde budou mít skutečně dostatek slunečních paprsků. Aby krásně kvetly, vyžadují výživnou, lehkou půdu s příměsí písku, s dostatkem vápníku, podobně jako hyacinty a jiné okrasné cibuloviny. Půda musí být také dobře propustná, aby dobře odváděla vodu při déletrvajících deštích. Před nadměrným vlhkem je možné kosatce chránit fólií.

Kvetoucí žlutý kosatec
Půda pro pěstování kosatce musí být propustná, výživná a lehká

Zazimování a přesazování kosatečků

Nemají-li vyhovující podmínky, jsou rostliny slabé a tvoří drobné cibulky, které málokdy dozrávají a nedají se využít pro výsadbu v další sezoně. Obecně platí, pokud tyto cibuloviny nepěstujeme v mírnějších oblastech, že je nenecháváme přezimovat ve sklepě, na rozdíl od jiných okrasných cibulovin, a na podzim pořizujeme vždy nové cibulky. Za jistých okolností sice jsou schopny přežít i tři roky opakované výsadby, avšak po delším období pěstování bývají mnohdy oslabené.

V mírnějších oblastech můžeme kosatečky poté, co na počátku léta odumřou, usušit na suchém místě, následně uložit do bedny s pískem a na podzim je znovu vysadit.

Množení cibulkami

Pokud se sazenicím na stanovišti skutečně daří, můžeme se pustit do množení cibulkami. To provádíme začátkem léta. Při vyrývání cibulek oddělíme drobné cibulky od hlavní cibule a následně je uložíme na suché, slunné místo. Množení těchto kosatců ze semen nedoporučujeme. Než totiž narostou semenáčky do potřebné výšky pro výsadbu, počkali byste si bezmála pět let.

Kvetoucí modrý kosatec
Množení kosatců doporučujeme cibulkami. Než se nadějete, budou vám krásně kvést

Užití kosatců

Cibulnaté kosatce jsou vhodné do záhonů v blízkosti domova, své místo však najdou i v nádobách či mísách umístěných v zahradě, na terase či balkoně.

Vhodné je použití ve skalce, kde zjara obohatí polštáře vytrvalých skalniček. Někdy se kosatečky kombinují spolu se šafrány, mají totiž velmi podobné podmínky pro pěstování a navíc spolu vytváří atraktivní kombinace.

Rychlení kosatců

I tyto cibuloviny si můžeme snadno přirychlit a radovat se z jejich krásy doma dříve, než nastane na jaře jejich čas. Při přirychlování kosatců postupujeme podobně jako u šafránů.

Do květináče o průměru 4 cm vysazujeme 3 až 4 cibulky. Větší cibule vysazujeme samostatně do větších nádob. Ty pak uložíme do sklepa, chladicího boxu či zahrabeme do záhonu na zahradě. Pro úspěšné rychlení je důležitá stabilní teplota v rozmezí 8 až 10 °C. Jsou-li cibulky dobře zakořeněné, vykvétají už za 10 dnů.

K ranému vánočnímu rychlení jsou nejlepší velkokvěté kultivary. Nakvetlé rychlené kosatečky umisťujeme spíše na chladnější místa, kde nás budou svou krásou těšit mnohonásobně déle, než kdybychom je vystavili běžné pokojové teplotě.

ZDROJ:
BÖHMIG, Franz, Jürgen RÖTH, Bärbel RÖTH, Werner SCHURICHT a Barbara SCHÖN. Zahradničení den po dni: velký zahradnický rádce: 1686 rad, 532 kreseb. Přeložila Pavla DOUBKOVÁ. Praha: Euromedia, 2016.
JACOBI, Karlheinz. Cibuloviny pro zahradu a dům: Praktický rádce. Bratislava: Príroda, 1997.
KŘESADLOVÁ, Lenka a Stanislav VILÍM. Encyklopedie tulipánů, hyacintů, begonií a dalších cibulnatých a hlíznatých rostlin. Brno: Computer Press, 2009.
PETROVÁ, Eva. Pěstujeme okrasné cibuloviny. Praha: Brázda, 2005.

Líbí se vám článek? Doporučte jej ostatním:

Přidejte komentář

Tento web používá soubory cookies. Používáním webu s tím souhlasíte. Podrobnosti

Do vašeho počítače mohou být během používání tohoto webu dočasně uloženy soubory cookies. Pomáhají nám analyzovat návštěvnost, zobrazovat personalizované reklamy, nebo vám usnadnit používání některých služeb webu. Cookies jsou používány výhradně za účelem zkvalitňování služeb a nejsou nijak nebezpečné. Účelem této zprávy je splnění povinnosti informovat Vás, že cookies jsou nezbytnou součástí tohoto webu a jeho používáním s tím souhlasíte. Po stisknutí tlačítka „rozumím“ Vás následující rok tato zpráva nebude znovu obtěžovat.

Zavřít