Nebýt Kryštofa Kolumba, Evropané by dýni dosud neznali. Tato netradiční zelenina totiž pochází z Latinské Ameriky a do našich končin se dostala teprve v éře zámořských objevů na prahu novověku. Ovšem brzy si našla cestu na evropské talíře a odhalila našim chuťovým pohárkům dosud nepoznané vjemy. Většina těch, kteří dýni ochutnali, si ji okamžitě zamilovala. A proto ji zkoušíme pěstovat i na svých zahrádkách.
Vyséváme
Třebaže je možné zakoupit již vzešlé sazeničky, dýni nejlépe vypěstujeme ze semínek. Typický mandlovitý tvar dýňových semínek jistě znáte, s oblibou se totiž používají jako dekorativní posyp na pečivo, případně se praží a konzumují samotná.
Pro účely pěstování však nepoužívejte semínka určená pro lidskou spotřebu, ale k vysévání. Zakoupíte je v obchodech se zahradnickými potřebami.
Ideální čas pro výsev nastává již zjara, dýni trvá totiž poměrně dlouho, než se rozroste a umožní dozrání velkých plodů.
Semínka vkládáme do květináčů zhruba do hloubky šesti centimetrů pod povrch. Hlínu je následně důležité důkladně zalít, jedině tak totiž umožníme semínku získat potřebnou vláhu a bude moci vyklíčit. První výhonky (tzv. prvoklíček) očekávejte zhruba za deset dní.
Květináče zpočátku umístěte na místo chráněné před mrazem a vyčkejte, dokud se rostlinka nerozroste.
Přesazujeme do záhonu
K přesazením do záhonu lze přistoupit zhruba v polovině května, tedy po odeznění posledních nečekaných mrazů. V té době by již měla být vaše sazenička natolik silná, že se bez problémů zakoření a začne posílat své plazivé oddenky po celém záhoně. Nakonec bude zabírat plochu asi tří až čtyř čtverečních metrů, případně se plazit po vzpřímené opoře. Při hledání vhodného místa mějte tento fakt na paměti a v blízkosti dýně neumisťujte jiné rostlinky, aby měla dostatek prostoru a neutlačovala své sousedy.
Dýně patří mezi nenáročné plodiny a nevyžaduje žádnou zvláštní péči. Kromě pravidelné zálivky (kdy stejně jako u cuket platí, že v ideálním případě by voda neměla přijít na povrch listů) ji můžete občas přihnojit. Zahradníci doporučují například králičí hnůj, který byste měli vložit do záhonu ještě před zasazením rostliny.
Sklízíme plody
Dýni trvá relativně dlouho, než doroste do své plné velikosti a uzraje. Nezáleží přitom na tom, kterou odrůdu pěstujete – ve všech případech budete plody sklízet nejdříve v září. Dlouhé čekání vám však vynahradí nesmírně bohatá úroda. Jedna rostlinka je schopna poskytnout několik kilogramů plodů, obvykle je to osm až deset dýní.
Další nespornou výhodou dýní je jejich nekonečná rozmanitost. Známe několik desítek druhů této zeleniny, z nichž řada se pěstuje čistě pro své mimořádně dekorativní vlastnosti. Kromě okrasných dýní však na svých zahrádkách jistě oceníme i dýně vhodné ke kulinářskému zpracování, z nichž nejznámější je patrně oranžová dýně Hokkaido. Poněkud méně známé, avšak o nic méně chutné, jsou pak například dýně máslové, špagetové nebo muškátové. A slavíte-li Halloween, můžete zkusit velkoplodou odrůdu Goliáš, která se skvěle hodí k vyřezávání hororových obličejů.
V kuchyni nabízí dýně neuvěřitelné široké možnosti využití. Oceníte ji ve sladkých i slaných pokrmech, můžete ji zpracovat do polévky, salátů nebo koláčů, můžete ji grilovat, sušit, zavařovat… Zkrátka, experimentům se meze nekladou.