Vychutnejte si čerstvou růžičkovou kapustu i v zimě

Milovaná i nenáviděná růžičková kapusta (Brassica oleracea var. gemmifera) patří ve světě zeleniny mezi obdivuhodné otužilce. Její růžičky můžeme sklízet čerstvé na zahradě i v hlubších mrazech, některé odrůdy vydrží teploty až -17 °C. Dopřejte si vitamíny v čerstvé podobě i v zimě. Poradíme vám, jak růžičkovou kapustu pěstovat a jak o ni pečovat i během zimy.

Trs růžičkové kapusty
Zimní sklizeň růžičkové kapusty

Jak pěstovat růžičkovou kapustu

Vlastní sazeničky růžičkové kapusty si můžete předpěstovat ze semene. Výsev se obvykle provádí během dubna. Chcete-li mít jistotu pokud jde o kvalitu sazenic a ušetřit i nějaký ten čas, můžete si během dubna/května koupit již vzrostlé sazeničky.

Aby nám růžičky kapusty začaly dozrávat později, v mrazivém počasí, provádíme její výsadbu až v létě. Vzhledem k velikosti vzrostlých rostlin a jejich náročnosti na prostor a živiny je vysazujeme v rozestupech po 60 cm. V letních měsících výsadbu provádíme až v pozdních odpoledních hodinách nebo když je zataženo, aby rostlinky netrpěly šokem z přesazení. Po výsadbě je nutné provést přiměřenou zálivku, aby se sazeničky dobře ujaly.

Jednotlivé rostliny dorůstají výšky až 75 cm. Aby u vzrostlých rostlin nedocházelo k poškození větrem, během pěstování kolem nich průběžně vršíme půdu, případně je můžeme podepřít pomocí kolíků. S příchodem chladného počasí doporučujeme provádět pravidelnou kontrolu stavu rostlin, zvláště zda se neobjevují plísně.

Sklizeň a skladování v zimě

První růžičky se na stoncích objevují po 3 měsících po výsadbě. K dozrávání dochází od spodní části rostliny směrem nahoru. Během léta/podzimu je proto obvykle sklízíme právě od nejspodnějších růžiček a souběžně odstraňujeme od spodní části i listy.

Růžičková kapusta v míse
Košťál růžičkové kapusty je pokryt obvykle mnoha drobnými růžičkami

Zimní sklizeň je však nutné přizpůsobit podnebí a také konkrétní odrůdě. Některé odrůdy můžeme ponechat na záhoně a sklízet průběžně během mírné zimy. Jsou-li mrazy intenzivnější a rostliny jsou pokryté sněhem, můžeme je na záhoně nechat skladovat podle potřeby až do února. Při sklízení bychom pak měli následně odříznout celý košťál. Je-li potřeba urychlit dozrávání v horní části rostliny, stačí odstranit horní zelenou hlávku.

Ne vždy je však možné nechat rostliny tak dlouho na záhonu. Prudké změny teplot, ke kterým mnohdy v zimě dochází, jsou pro růžičkovou kapustu nesnesitelné. V takových situacích je lépe rostliny vyrýt ze země i s kořeny a umístit je do chladného pařeniště nebo do nádoby s vlhkým pískem umístěné ve sklepě.

Nejchutnější růžičková kapusta

Ideální chuť mají menší pevnější sevřené růžičky, velké přibližně 2,5 cm.

Nejchutnější je růžičková kapusta sklizená po prvních mírných mrazech přicházejících obvykle v prosinci. Ona změna teploty způsobí, že v plodech dojde k přeměně části sacharidů na jednoduché cukry, díky čemuž získají nasládlou chuť.

A jak si růžičkovou kapustu připravit?

Tato lahodná listová zelenina s oříškovými podtóny si ve vaší kuchyni jistě snadno najde své místo. Růžičky můžete vařit v páře i ve vodě, restovat v troubě nebo smažit na pánvi. Při jakékoli tepelné úpravě je důležité dodržet doporučenou dobu přípravy, aby byly zachovány nejen všechny zdraví prospěšné látky, ale i chuť.

Růžičková kapusta s kuřecím masem
Nejběžnější způsob servírování růžičkové kapusty je jako příloha k masu

Jako příloha k masu i salát

Růžičkovou kapustu lze připravit jako přílohu k masu na mnoho způsobů. Záleží jen na vás, zda dáte přednost celým růžičkám restovaným na másle, nebo vyzkoušíte lístky naloupat, blanšírovat a následně krátce smažit na olivovém oleji spolu s ančovičkami, chilli a česnekem. Užití růžiček je však daleko širší, používají se do polévek, salátů či k zapékání.

Tip: Chcete-li si připravit salát z listů růžičkové kapusty, vložte je po oloupání do hojně osolené vroucí vody přibližně na minutu a následně sceďte a zchlaďte studenou vodou. Jakmile budou lístky chladné, nechte je důkladně okapat. Takto upravené listy si zachovají svou křupavost, zelenou barvu i většinu živin.

Zdroje:

BÖHMIG, Franz, Jürgen RÖTH, Bärbel RÖTH, Werner SCHURICHT a Barbara SCHÖN. Zahradničení den po dni: velký zahradnický rádce: 1686 rad, 532 kreseb. Přeložila Pavla DOUBKOVÁ. Praha: Euromedia, 2016.

FERRIE, Suzie. V hlavní roli zelenina: pěstování, zdraví, krása, ruční práce, kuchyně. Praha: Tarsago Česká republika, 2015.

prohopo.cz

Líbí se vám článek? Doporučte jej ostatním:

Přidejte komentář

Tento web používá soubory cookies. Používáním webu s tím souhlasíte. Podrobnosti

Do vašeho počítače mohou být během používání tohoto webu dočasně uloženy soubory cookies. Pomáhají nám analyzovat návštěvnost, zobrazovat personalizované reklamy, nebo vám usnadnit používání některých služeb webu. Cookies jsou používány výhradně za účelem zkvalitňování služeb a nejsou nijak nebezpečné. Účelem této zprávy je splnění povinnosti informovat Vás, že cookies jsou nezbytnou součástí tohoto webu a jeho používáním s tím souhlasíte. Po stisknutí tlačítka „rozumím“ Vás následující rok tato zpráva nebude znovu obtěžovat.

Zavřít